Dnes její smutný osud připomíná nenápadná pamětní deska ve stejnojmenné ulici na okraji okresního města. Ve čtvrtek 28. května 1942 bylo pět rodinných příslušníků popraveno v plzeňských Lobzích.

„Penzionovaný železničář Václav, manželka Růžena, syn Václav, dcera Josefína i její manžel František Mareška. Právě ten spustil svým udáním českým četníkům běh nanejvýš smutné události,“ uvedl za legionářskou obec Miroslav Kaufner.

Mareška údajně ze žárlivosti na stanici vypovídal o pobytu parašutistů Gabčíka i Kubiše v domě. Připojil poznatky o ukrývání dalších výsadkářů Lukaštíka i Cupala. Přestože se prý četníci snažili věc zamést pod koberec, Mareška trval na předání své výpovědi gestapu…

To vše se odehrálo dva dny před atentátem na říšského kancléře Heydricha. Nacisté rozpoutali peklo, jehož prvními oběťmi byli právě Stehlíkovi. Včetně Marešky, po němž a jeho ženě zůstala dvouletá dcera Jaroslava. Sousedé si ji tajně osvojili, a tak na ni až do konce války gestapo nepřišlo.

Letos se pietní akt uskutečnit nemohl, takže si loňský rok připomeňme několika fotografiemi.