Národní kulturní památka prošla mohutnou rekonstrukcí. Pokud to epidemiologická situace dovolí, dojde ke zpřístupnění hamru pro individuální návštěvníky v průběhu léta.

„K tradici Hamernického dne, který se koná vždy třetí květnovou sobotu, už léta patří soutěž studentů kovářských učilišť a středních škol v dovednostech kovářského řemesla. Letos se bohužel neuskuteční. Přesto děkuji všem přihlášeným studentům a učňům za jejich úsilí,“ uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. Váží si také zájmu provozovatelů předváděcích a občerstvovacích stánků i ostatních prodejců, kteří jsou nedílnou součástí programu.

Vodní hamr je unikátním odkazem, připomínajícím tradici zpracování železa v regionu. Byl proto zařazen mezi národní kulturní památky.

Původní dřevěný hamr stál v těchto místech už v 16. století, v roce 1634 byl vypálen švédskými vojsky. K obnovení došlo v roce 1657, poté znovu roku 1702. Dnešní budova pochází z přestavby v letech 1825–1830. Od poloviny 17. století byl trvale v provozu až do roku 1956, poté ještě čtyři roky sloužil jako skladiště. Hamr zpracovával železo na polotovary, za třicetileté války se tu vyrábělo též nářadí a dělové koule. Od roku 1724 se zde vyrábělo železo na hřebíky, po roce 1945 nářadí a radlice pro pluhy.

Areál byl cílem pro tisíce návštěvníků, ale ve dvou uplynulých letech byl pro veřejnost zavřený. Důvodem byla mohutná rekonstrukce vnitřních prostor a úpravy se týkaly i sociálního zařízení a zázemí.