„Tento způsob není při zmlazování trávy nikterak účinný, ale hlavně tak zahyne tisíce rostlin, brouků, savců a leckdy i ptáků. Oheň se může rozšířit do různých křovin, roklí nebo na porosty kolem vodních toků. Tím dochází k ničení přirozených hnízdišť a úkrytů živočichů,“ vysvětlil Pavel Moulis, předseda ZO ČSOP Rokycany. V plamenech číhá smrt rovněž na velké množství užitečného hmyzu, zejména slunéček.

Během pálení však mohou vzniknout škody také na majetku i újmy na zdraví. „I když je každoročně nesmyslnost tohoto počínání vysvětlována, někteří, především starší lidé toho nedbají. Neuvědomují si přitom, že se vystavují finančnímu postihu a pochopitelně i nebezpečí ohrožení života,“ apeluje Moulis.

Přesto se i mezi staršími obyvateli najdou tací, kteří jsou si škodlivosti pálení vědomi. „Nesouhlasím s tím, a tak to nedělám. Má to nemilé následky pro ovzduší a přírodu. A to nemluvím o tom, když se oheň rozšíří, jak snadno může dojít i k vážnému neštěstí,“ je přesvědčená seniorka, která proto vždy odváží vyhrabanou trávu na kompost. „Vím ale, že někteří si s klidným svědomím práci ulehčí a trávu pálí,“ doplnila.

Vypalování porostů je podle zákona o požární ochraně striktně zakázáno. „Lidé jsou povinni spalování hořlavých látek na volném prostranství zabezpečit tak, aby se nevymklo kontrole a nevznikl požár. Právnické a podnikající osoby to musí navíc předem ohlásit příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje. Je však vhodné, aby pálení zejména většího množství materiálu oznámili i občané,“ sdělila za HZS PK Alena Marešová. V případě porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta pětadvacet tisíc korun, právnické a podnikající až půl milionu.