Členové Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) se včera sešli na své výroční schůzi. I když většina z nich už do zaměstnání nechodí, najít v těchto dnech termín k setkání nebylo snadné. Porůznu totiž navštěvují akce u příležitosti osvobození. Zrovna dnes pětice z nich míří znovu do Plzně, kde leckteří byli mimochodem i o víkendu na oslavách. Tentokrát budou přejímat vyznamenání a ocenění. Včera byl jeden z týmu Jiří Fryč zase v Praze, coby přímý účastník bojů Květnového povstání.

Včera si všichni dali sraz v Mu-zeu dr. B. Horáka. Kdyby jeho zakladatel přežil Osvětim, do skupiny by beze sporu patřil.

„Z těch původních, kteří se za války podíleli na odboji či byli perzekvování, jsou dnes už jen čtyři. Je to Anička Odorčáková a Mirka Zoulová, které se věnovaly partyzánské činností. Františka Hyndráková zažila protižidovské pronásledování a Viktor Veverka prošel koncentračním táborem," zaznělo. Památku dalšího, dlouholetého předsedy organizace Milouše Dobromysla už jen uctili tichou vzpomínkou. Zemřel koncem dubna.

„Je nás třicet čtyři, sedm mužů a dvacet sedm žen," sdělil nynější předseda Rostislav Vychodil. „Jsme rádi za nové členy, jako je třeba tady Karel Fatr, který se narodil v koncentračním táboře. Po přestěhování z Prahy k nám přišel i s manželkou," uvedl dále a dodal: „Kdo byste věděl o někom mladším, který by měl k boji za svobodu vztah a chtěl se k nám přidat, dejte vědět." Tohle je, vážení čtenáři, výzva i pro vás. Další prosba se týkala památníků. „Skautům, pionýrům i školám jsme poskytli brožuru Popis památníků 1. a 2. světové války a budeme rádi, když si péči o některé vezmou za svou," konstatoval Vychodil. „Všechno je v lidech. Často bývám v Těních i Dobřívě a pokaždé tam vidím u pomníku kytičku či věnec. Jinde skoro nic. Je smutné, že třeba jméno pradědečka na památníku ani rodinám už nic neříká a tu kytku nepoloží," zvažovala hořce Eva Savkovová. „Když budeš ve Strašicích v okamžiku, kdy se kladou věnce, uvidíš tam dvě kytice. Za čtrnáct dnů už nic," poměřovala situaci i Věra Šmolíková, jíž za války popravili tatínka. „Paměť lidí slábne," shodli se také mnozí další. Zaznělo ovšem i to, že je věcí obcí, aby se o památníky postaraly.

Jasnou výpověď o době a odvaze českých lidí ale už napořád bude dokládat 989 ČSBS Rokycany založených složek odbojářů proti fašismu a o-statních perzekvovaných. I dnes do nich materiály přibývají. Například Miloš Fuchs předal rokycanské organizaci kopii dopisu, kterou tehdejší své snoubence (pozdější Fuch-sově matce) poslal Jan Kubiš, člen skupiny Silver A. Zatýkání v souvislosti se skupinou přežila, protože své dosavadní bydliště v Plzni změnila za Chomli. Originál dopisu je v Londýně, protože skupina byla vycvičená v Anglii.

Schůze bojovníků za svobodu se zúčastnil i nynější starosta Rokycan Václav Kočí a za trvalou podporu, jíž město svazu věnovalo, převzal pro Ro-kycany ocenění. Na tradici ostatně i bezprostředně navázal; skupince mířící do Plzně, která řešila problém s dopravou, nabídl pomoc.