„Narodila jsem se ale ve Svojkovicích a do rokycanské školy chodila pěšky. V Borku se k nám vždycky přidali spolužáci,“ potvrdila jubilantka skvělou paměť. Po absolvování měšťanky v nynější ulici Míru se jako nejmladší ze sedmi dětí zapojila do rodinného hospodářství.

Dalším mezníkem paní Boženy byla svatba ve válečném roce 1943. Smutné okupační období končilo příchodem Američanů v květnu 1945 a střechu nad hlavou našli i u Štrunců. Následovala práce ve sběrně mléka tehdejšího zemědělského družstva a pětiletý přestup do dýšinské slévárny. Dlouhých třináct let pak oslavenkyně zastávala funkci školnice v ejpovické malotřídce.

V životě Boženy Štruncové nebyly jen ty světlé okamžiky. Ovdověla v padesáti letech a v roce 1999 se musela vyrovnat s tragickým úmrtím syna. Oporou jí stále jsou dcera Marta, snacha Anna, tři vnučky a dnes i čtyři pravnoučata. To nejmladší se narodila před Silvestrem 2011 v sousedním Německu. „Škoda, že mi nohy už tolik neslouží. Musela jsem oželet práci na zahrádce. Občas ale háčkuji a vybírám si z televizních pořadů. Mám ráda diskuse s Moravcem a Jílkovou, nevynechám ani Ordinaci v růžové zahradě nebo Šípa,“ hlásila optimisticky naladěná seniorka.