Jejich skok do společného života se odehrál 31. ledna 1959 na radnici v Rokycanech a dvojice pak prožila svůj harmonický vztah v Litohlavech. „Za nic by je nevyměnili. Byli sice jednou ve Španělsku, ale moc se jim tam nelíbilo a rychle se vraceli domů,“ usmívali se synové Stanislav a Zdeněk.

Pár se potkal při zábavě (dupárně se říkalo Na růžku), kam budoucí ženich přijel na motorce z Volduch. Zakoukal se tu do své nastávající a první potomek na sebe nenechal dlouho čekat. Pan Stanislav dojížděl celý produktivní život do proslulých ´Žampírek´. Tedy do rokycanské slévárny, o čemž by mohly vyprávět jeho plíce. Čistit si je chodil jako vášnivý myslivec do přírody a kromě toho se stará o králíky. Partnerka našla uplatnění na poště a dnes je její doménou zahrádka i jezevčík Lesan. Prý už pátý pejsek stále stejného jména.

Dodejme, že Kantoříkovi se radují ze čtyř vnoučat a tří pravnoučat. Není proto divu, že si početný rodinný tým zvolil k posezení útulnou litohlavskou hasičárnu.