Pro první informace jsme oslovili provozovatele autoškol, kteří mají zkušenosti a díky pravidelným jízdám s účastníky kurzů umí značení zmapovat a ohodnotit. „Pokud jde o svislé značky, jsem přesvědčen, že až na výjimky motoristy nematou. Horší je to s vodorovným značením a třeba rozježděná plná čára na novém úseku mezi Holoubkovem a Svojkovicemi není pro řidiče moc pochopitelná,“ vyjádřil se majitel autoškoly Pavel Šnajdr. Jeho zjištění potvrdili příslušníci dopravního inspektorátu v Rokycanech: „Firmě se to nepovedlo a musí opravovat.“

Nejvíce příkazů, zákazů a doporučení je pochopitelně v Rokycanech. Při okružní jízdě městem jsme narazili na pár nelogických nástrah. Přespolní si často nevědí rady s informační tabulí u křižovatky na Železné. Po bývalé mezinárodní silnici je značky nasměrují trošku nelogicky na Zdice a ve směru do Radnic je pro změnu zdánlivě nepochopitelně znázorněna ikonka letiště nad Rokycany. „Je to zmatené, s tím lze jen souhlasit. Stejně tak si neumím vysvětlit, proč na křižovatce z Rokycan do Veselé jsou ve směrovce uvedené hodně vzdálené Klatovy,“ usmíval se policejní dopravní inženýr Jan Čarnogurský.

Jeho postřehům neunikla ani téměř si odporující sestava značek při odbočení ze Švermovy ulice k devítiletce na Jižním předměstí. Každé ráno tu jde o nervy… Na dění, kdy většina rodičů musí potomka dovézt až před dveře školy, sice dohlížejí strážníci, ale konfliktů je dost.

Na Zbirožsku ani Radnicku to není s osídlením příliš slavné a odpovídá tomu i minimální osazení dopravních značek. Náročnější na pozornost jsou hustěji osídlená místa. Na nejkřiklavější případ jsme s dopravním specialistou narazili v Kařezu. „Na spojnici obce s Cheznovicemi je v místech obytné zóny umístěno hned pět značek a vyznat se v nich dá obrovský kumšt,“ dodal Čarnogurský.

„Sledovat všechny značky v místě, kde to člověk nezná, je hodně náročné. Nemám tolik zkušeností, takže třeba do Plzně zatím skoro nejezdím,“ říká čerstvý držitel řidičského průkazu Filip Nový.