„To je vyřešená věc, posouvat se nebude,“ sdělil nekompromisně novinářům na následné tiskové konferenci předseda vlády Mirek Topolánek. Radar by tak měl s konečnou platností stát asi dva kilometry od jihoplzeňského Míšova.

Méně odmítavě se vládní představitelé postavili ke zpřístupnění dosud uzavřených částí brdského vojenského prostoru. Podle nich se vojenský újezd rozhodně nebude rozšiřovat, spíše zmenšovat. Lidé by se tak mohli dostat například do oblasti Padrťských rybníků. Ministryně obrany Vlasta Parkanová však připomněla, že místo bude muset být nejdříve vyčistěno od všudypřítomné pyrotechniky.

Další důležitým bodem jednání byla finanční podpora pro brdský region. Zástupci vlády se předběžně dohodli na založení speciální komise pro rozvoj Podbrdska. Předsedat by jí měl náměstek ministra financí Ivan Fuchsa. Dotčené kraje by do komise měly delegovat své zástupce.

„Bez ohledu na to, jestli radar bude, nebo ne, budeme financovat region, který je po desítky let sužován vojenským prostorem. Částku neřeknu, ale bude v řádech stamilionů,“ prohlásil ve Spáleném Poříčí Topolánek. Zároveň vyjádřil podporu vládnímu koordinátorovi pro záležitost radaru Tomáši Klvaňovi, jehož přístup starostové brdských obcí často kritizují. „Klvaňa má důvěru vlády a dělá vše naprosto správně,“ uvedl premiér.

Kromě Topolánka se s novináři sešel ještě náměstek ministra financí Ivan Fuchsa, ministryně obrany Vlasta Parkanová, hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann, starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek a ministr zahraničí Karel Schwanzenberg. Ten přítomné pobavil, když radar nazval reaktorem.

Čtěte také:

Vládu ve Spáleném Poříčí přivítaly výkřiky a transparenty