Slavnostní setkání Rokyca– ny pořádaly už po osmé. Přišli ti, co nejcennější tekutinu darovali desetkrát, dvacetkrát, čtyřicetkrát, ale i padesát či vícekrát a rovněž prvodárci.

„Vyjadřujeme tímto způsobem aspoň trochu vděk občanů. Je fascinující, kolikrát někdo dokáže krev darovat,“ uvedl starosta Jan Baloun. Jana Sudová za ČCK připomněla, že nejcennější tekutinu přítomní věnovali buď v rokycanské transfúzní stanici, anebo v Plzni.

Stovka

„Dosud se nestalo, že bychom mezi sebou uvítali někoho, kdo by měl sto odběrů. Tentokrát ano,“ sdělila Blanka Kouhoutová a za zvuků fanfáry pozvala dopředu Karla Zíbara. „Začal jsem dávat krev v roce 1976, ještě ve staré transfúzce. Šli jsme tehdy celá parta a mně to vydrželo,“ uvedl. I nadále chce v dárcovství pokračovat, a to aspoň jednou ročně.

Obdiv patří všem

Mezi mladé dárce se zařadil třeba Jiří Kunc. V devětadvaceti letech absolvoval už dvacítku odběrů. Devatenáctiletá Jana Moulisová patřila mezi prvodárce. „Trochu jsem se obávala, jak to budu snášet. Byl to zvláštní, ale docela příjemný pocit,“ svěřila se. Dodala, že se bude snažit trumfnout tátu. „Nemá šanci,“ konstatoval Luboš Moulis, mající na kontě rovných sedmdesát odběrů.

I celé rodiny

Další z Moulisů, ochranář přírody Pavel, daroval krev čtyřicetkrát a chce pokračovat, co to půjde. Hanu Sochůrkovou k prvnímu odběru ve 22 letech přiměla operace maminky, od té doby už byla na transfúzní stanici čtyřicetkrát. S kolegy hasiči se tam kdysi vydal i Zdeněk Vrbecký a už akt dvacetkrát zopakoval. Další hasička Alena Číhová se může pochlubit čtyřicítkou odběrů a vedla k tomu i děti; Michal absolvoval deset odběrů, Veronika 14.

Sedmdesátníkem – co do jejich počtu, je známý běžec Miloslav Fryč. „Mně to při sportování nevadí,“ podotkl, „odpoledne po odběru si klidně zaběhám.“ Dárcovským ´sedmdesátníkem´ je i Pavel Keprt. „Už ani nevím, kdy jsem krev začal dávat. Ale nevadí mi to, horší je, když do mě někdo chce vpravit injekci,“ přiznal muž s univerzální skupinou krve nula negativní. „Se mnou může každý a každá, ale já mohu jen s jednou,“ žertoval.

„Do 65 let, kdy se končí, mám ještě 11 let času,“ sdělil další ´sedmdesátník´ Josef Koranda. „Doufám, že stovku zvládnu.“ „My to táhneme spolu, zatím jsem na šedesátce, ale mířím také na stovku,“ přidal se Karel Záhora a prozradil, že maminka pracovala ve staré transfúzní stanici. ´Sedmdesátníkem´ s týmž cílem byl i Tomáš Korda. V rodině daruje navíc krev manželka, dvě dcery a zeťové. „Přiměla mě k tomu kdysi výzva v televizi, potřebovali krev pro děti,“ zavzpomínal.

Osmdesáti odběry se pyšní Josef Dienstbier. „Mě, i celou tlupu kuželkářů, k dárcovství přivedl výborný chlap – Ruda Fürst. Hlavním motivem se mi ale stalo to, že syn podstoupil řadu operací a krve do něj nalili hodně. Je to z mé strany trochu sp