Pro myslivce je říje sváteční, téměř posvátné období, kdy vyznavači vybírají svou ušetřenou dovolenou a míří pozorovat tuto událost. „Silní jeleni jsou během roku těžko spatřitelní, ale v tomto období vychází na louky a svoji přítomnost ohlašují mohutným hlasem,“ popisuje Šilha.
Při troše štěstí se může zkušený pozorovatel získat zážitky, které patří k těm nejzajímavějším a nejpůsobivějším v jeho životě. „Starý jelen má hluboký, sebevědomý hlas a zní mohutně. Mladší jeleni mají hlas o půl až 2 tóny vyšší. Troubení jelenů má v průběhu říje různé hlasové zabarvení i výraz,“ říká člen Hubertova cechu. Jinak se ozývá jelen počátku říje hledající laně, jinak když je u laní či vyhrožuje soupeři nebo když soka zahnal a oslavuje vítězství.
Napodobení hlasových projevů jelena lze provádět na řevnici (název pro vábničku na jeleny z velké mušle, volského rohu či stvolu bolševníku). S pomocí řevnice dokáže zkušený myslivec přilákat jelena až na velmi krátkou vzdálenost. Neuvážené napodobení jelena jenom zradí a působí rušivě. Ne vždy a všude se ale naskýtají optimální podmínky ke sledování jelení říje.
Říje může být totiž hlučná (halasná), nebo naopak i téměř tichá. Vše záleží jednak na populační hustotě a poměru pohlaví, ale především na průběhu počasí. V letech s teplým a vlhkým počasím v září je říje tichá a nenápadná. Podobně může probíhat i v místech s nízkou populační hustotou anebo v místech s výraznou převahou laní.
Po ukončení říje se jeleni v lese doslova ztratí a další jistá šance na jejich pozorování je až další rok. Každopádně na pozorování jelení říje se vyplatí pozvat na pomoc zkušeného myslivce, který dokáže pomoci jeleny najít. Nejlépe je již před pozorováním vědět co, kdy a jakým způsobem lze vidět, a to vyžaduje přípravu.