Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Podrobná reakce na petici referendum o radaru, prohlášení vládního koordinátora

PRAHA - Minulý týden zaslali občané prezidentu ČR, předsedovi senátu a předsedovi sněmovny výzvu za vypsání referenda k umístění radaru protiraketové obrany v Brdech. Stejně jako autoři výzvy, i vláda podporuje celospolečenskou diskusi o případném umístění radaru v Brdech. Využívám této možnosti reagovat podrobně na otázky kladené signatáři této výzvy.

20.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

•Nejde o postoupení českého území
1) Jednou z otázek je přítomnost vojáků spojeneckého státu na českém území. Stanice by byla zřízena po souhlasu vlády, parlamentu a prezidenta a sloužila by k naší obraně a obraně spojenců. V žádném případě by se nejednalo, jak petice uvádí, o postoupení území cizímu státu. Stanice by byla integrální součástí svrchovaného území ČR. Na stanici o rozloze několik málo km2, kde by pracovalo kolem 150ti amerických vojáků a civilistů, by nadále platily česká ústava a české zákony. Právní režim obdobných základen vyjednává každý stát zvlášť. Není tedy pravda, jak petice tvrdí, že na všech základnách po světě platí americké zákony. Jiný režim je z historických důvodů v Japonsku, jiný ve Velké Británii. Vláda o tomto teprve bude jednat, ale princip exteritoriality mohu vyloučit.


•Vláda informuje. Jakým způsobem informují média vláda ovlivnit nemůže a ani nechce.
2) Považuji také za nutné reagovat na výtku, že občanům neposkytujeme informace. Vláda zastává politiku transparentnosti, a to jak prostřednictvím oficiálních vystoupení, tak i tiskových zpráv, tématických internetových serverů i účastí na besedách s občany. Informace poskytované touto cestou dávají občanům pravdivý a úplný pohled na problematiku protiraketové obrany. Jediným limitujícím faktorem může být ochrana utajovaných informací. Nebudeme také zveřejňovat nic, co by ohrozilo vyjednávací pozici české strany při negociacích s představiteli Spojených států. Způsob jakým komerční i veřejnoprávní média nakládají s poskytovanými informacemi není a nesmí být vládou a jejími orgány ovlivňován. Jedná se o nezávislá média, která nejsou propagačním nástrojem vlády. Tudíž tuto výtku je potřeba směřovat na média samotná.


•Poslanci, senátoři a prezident mají k rozhodnutí ústavní mandát
3) Je nemožné zpochybňovat legálnost mandátu poslanců a senátorů parlamentu rozhodovat o této záležitosti. Legálnost je dána ústavou, která rozhodnutí tohoto typu ukládá poslancům parlamentu, senátorům a prezidentovi republiky. Referendum je možné, přijme-li k němu parlament příslušný ústavní zákon. Podle čl. 43 Ústavy ČR však Parlament ČR může vyslovit souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, což je v současné době při absenci zákona o referendu jedinou právní možností.
4) V petici se také tvrdí, že rozhodnutí pro radar by bylo zásadní změnou naší zahraniční politiky, ale opak je pravdou. Naše vyvázání se z Varšavského paktu, vstup do NATO, EU a účast vojáků v zahraničních misích po roce 1989 vytváří politickou souvislost, v níž případné umístění radarové stanice představuje kontinuitu. Jde o postupné vzdalování se ze sféry zvůle, neúcty k jedinci a neodpovědnosti (což někteří paranoikové v Rusku a komunisté v Česku správně chápou). Zásadní změnou by naopak bylo říci spojenci jednoznačné NE bez konzultací.
Musím se také dotknout jednotlivých bodů v příloze dokumentu, které signatáři považují za nepravdivě sdělované nebo nesdělované vůbec.


•Radar bude součástí systému, jenž bude chránit Česko
5) Prvním z těchto bodů je – podle petice - prohlášení generála Henryho Oberinga, ředitele Protiraketové agentury (MDA), že radar nebude chránit nás, ale jen další radary v Grónsku a na Aljašce. Kdyby něco takového opravdu řekl, musel by být postaven mimo službu pro nekompetentnost. Radar spolu s deseti antiraketami, jež mají být umístěny v Polsku, bude součástí vícevrstevného systému ochrany velké části Evropy (nepokrýval by například jihovýchodní Balkán) a Ameriky v případě omezeného útoku několika řízených balistických raket středního a dlouhého dosahu. Obrana v budoucnosti spolehlivě pokryje Česko. Tento systém by mohl státy, které terorismus podporují, odradit od budování a používání balistických střel či poskytování technologií dalekonosných střel teroristickým organizacím. Pokud by varování a diplomacie selhaly, byl by systém schopen zabránit útoku raketami středního nebo dlouhého doletu z problematického státu v oblasti Blízkého východu. Grónsko, Velká Británie i Aljaška jsou součástí takto bráněného prostoru. Obrana radarů tam umístěných je tedy pouze jedním z možných úkolů protiraketové obrany, rozhodně však ne úkolem primárním. Aljaška je chráněna systémem PRO umístěném na západním pobřeží USA, nikoliv evropským pilířem.
Podrobnosti, stejně jako další informace, jsou k dispozici na webových stránkách www.radarbrdy.cz, na stránkách MDA, ministerstva obrany, velvyslanectví USA, na zvláštní telefonní lince Středočeského kraje a já sám jsem se k nim na nejrůznějších fórech mnohokrát vyslovoval.


•Radar PRO by snížil potřebnost takzvaných preventivních úderů
6) Ke druhému bodu, který tvrdí, že základna může být i součástí konceptu politiky preventivních úderů a nelze ji tedy považovat za čistě obrannou, bych rád podotkl následující. Úkolem systému je likvidovat útočné rakety obrannými protiraketami bez náloží, tedy za využití kinetické energie. Systém tak ani nemůže být koncipován jako ofenzivní; jen reaguje, není to systém „prvního úderu“. Snad měli pisatelé instinktivně na mysli jinou funkci systému, a tou je odstrašení? Stručně – mám-li účinnou obranu, protivník, čili lotrovský stát či terorista, je tím odrazován od vývoje jistého typu zbraní. Buď svoje úsilí vzdá, nebo se musí pokusit o sofistikovanější, nákladnější typ. V obou případech získávám výhodu.
Jen pro příklad: Severní Korea demonstrativně vypálila několik balistických raket při výročí Dne nezávislosti USA 4.7.2006. Systém protiraketové obrany USA byl touto činností aktivován. Tento systém tak poskytuje pro obranu i jinou alternativu, než reakci formou preventivních úderů a vlastně snižuje jejich případnou potřebnost.


•Systém bude chránit sám sebe
7) Důležitý argument: lokalita s radarem, hustě osídlená, se v případě války stává možným terčem. To je pravda. Další pravdou je potom, že systém chrání sám sebe před útokem střel minimálně středního doletu. Nevím vlastně, co tím chce petice říci. Pokud snad to, že by bylo lepší se do ničeho neplést a nepodílet se na vlastní obraně, protože pochopitelně celá střední Evropa je „hustě osídlena“, dostala by se petiční teze zle blízko zbabělosti. Věřím však, že to pisatelé spíš nepromysleli. Obecně lze s jistou nadsázkou říci, že v případě umístění radaru bude kóta 718 v Brdech nejlépe chráněným místem v České republice.
8) Občané podepsaní pod peticí tvrdí, že je veřejnosti předkládám argument, že nedáme-li souhlas k vybudování radaru, porušíme nějaké dohody či závazky. Takto však vláda neargumentuje. Vláda argumentuje tím, že pokud na své území radar přijmeme, žádné dohody a závazky neporušujeme. Jinými slovy hovoří se o tom, že případné vybudování radarové stanice je v duchu Severoatlantické smlouvy a jejího článku 3, který stanoví, že členské země mohou rozvíjet své obranné schopnosti (individuálně či v ad hoc spolupráci), čímž přispívají k obraně celé Aliance. Pokud by se ČR nakonec rozhodla americkou nabídku nevyužít, nijak by to nevyloučilo budoucí zapojení ČR do jiné varianty řešení. Neexistence obrany proti hrozbě balistických raket nesoucích zbraně hromadného ničení je trvalý problém, o kterém se vede už několik let diskuse na půdě NATO, a to bez ohledu na aktuální americkou nabídku České republice a Polsku.


•Radar nemá žádné relevantní negativní účinky na zdraví a životní prostředí
9) Za zásadní považuji vyjádřit se podrobněji k otázce dopadu působení radarové stanice na zdraví občanů.
Radar bude muset splňovat české hygienické normy a normy elektromagnetické kompatibility (tj. možnou interferenci radarového záření např. s kardiostimulátory, rádiovým či televizním vysíláním apod.). Americká strana bude k plnění požadavku souladu radaru s českými předpisy vázána smlouvou v níž bude tento požadavek právně zakotven. Tyto smlouvy se v současné době připravují. Kromě toho, že radar bude muset splňovat naše obecně závazné hygienické a technické normy, je důležité vzít v úvahu také operační aspekty, jež v případě tohoto konkrétního zařízení vliv radarového elektromagnetického záření na životní prostředí a zdraví obyvatel minimalizují.
Radar není v provozu nepřetržitě, ale pouze několik hodin denně.
Radar nevysílá (na rozdíl od přehledových radiolokátorů včasné výstrahy, meteorologických či těch na letištích) v celém okruhu, ale pouze v úzkém paprsku (o šířce menší než 0,5°) namířeném vzhůru (pod minimálním úhlem dvou stupňů).
Kvůli malé šířce hlavního paprsku jsou i boční a zadní laloky radaru velmi úzké, což významně omezuje možnost, že by kdokoli mohl být vystaven jejich záření, a také jejich intenzita je velmi nízká. V současné době také probíhají práce na expertní studii vlivu záření radaru na životní prostředí a zdraví obyvatel.
Možnost způsobování zdravotních problémů v okolních oblastech je krajně nepravděpodobná. Při zvažování možného poškození zdraví přichází v úvahu pouze elektromagnetické záření, které způsobuje při překročení stanovených limitů zahřátí organismu, a to jen tehdy je-li mu organismus vystaven přímo po nějakou dobu. Zatížení těsně pod limitem nemá žádné účinky, které poškozují zdraví a na rozdíl od radioaktivního záření se nenačítá. Navíc VF záření produkované radiolokačním vysílačem je anténou vysíláno do určitého směru (kuželu). Tento kužel probíhá tak vysoko nad zemí, že nikdo není vystaven záření, jehož intenzita by stála za zmínku.
K této otázce je obecně dále možné uvést následující:


•Radar bude umístěn na vyvýšeném místě a jeho paprsek bude kmitat v prostoru cca 13°x13° a vždy bude mít elevaci min 2° a vždy bude mířit jedním zájmovým směrem. To znamená, že lidé se v žádném případě nemohou dostat do styku s paprskem;


•Zařízení bude v provozu pouze během zkoušek a v případě ohrožení – tedy poté, co získá od družic včasné výstrahy informace o odpálení nepřátelské střely.


•Existuje studie dopadů na zdraví a životní prostředí, zpracovaná pro výkonnější radar stejného typu, jakým je ten, který by mohl být umístěn v ČR. Tato studie je dostupná na internetu (www.mda.mil/mdalink/html/enviro.html).


•Rezort MO v této souvislosti velmi úzce spolupracuje s Národní referenční laboratoří pro neionizujicí elektromagnetická pole a záření Státního zdravotního úřadu, která na základě poskytnutých technických údajů radaru vypracuje vlastní studii možného vlivu na zdraví obyvatel.

•Jakákoli rizika spojená se zářením budou dále vyloučena vytyčením přísně hlídané zóny, kam nebude povolen vstup.


•Stejným způsobem je už téměř deset let zajišťována bezpečnost provozu radaru na atolu Kwajalein. V jeho těsné blízkosti a pod vyzařovaným paprskem dnes stojí běžně provozovaná střední škola. Oblast, kam bude povolen vstup lidem nepracujícím na základně, bude určena na česko-amerických jednáních.

•Radar typu X-band slouží také protiraketové obraně v Japonsku. Radar na severojaponské základně Shariki je vzdálen zhruba 7 km od osady se 6000 obyvateli.
Radary typu X-band se používají po celém světě, včetně letišť a meteorologických stanic.
Česká expertiza týkající se těchto obav se připravuje a na Marshallovy ostrovy se na podzim vydá tým českých expertů, kteří si radar sami změří a budou o svých výsledcích informovat. V Brdech by byl radar umístěn jen na území vojenského prostoru a život okolních obcí nijak neovlivní.
10) Rád bych zde též reagoval na nepříliš dobře pochopený výrok místopředsedy vlády týkající se možnosti znovu zavedení povinné vojenské služby v případě nevybudování americké základny na území ČR. Úmyslem nebylo vyhrotit otázku obrané bezpečnosti země mantinely buď radar, nebo vojna. Obecně lze ovšem konstatovat, že naše ochota přispět ke spojenecké obraně, tj. i obraně spojenců, se odrazí na jejich ochotě chránit nás a nepřímo tak určí potřebnou míru našeho obranného úsilí.
11) Další tři body se týkají především právní problematiky případného umístění radarové základny:
- zda bude na území základny platit česká jurisdikce
- zda k ní budou mít přístup i čeští vojáci či policisté
- a na jak dlouho bude základna na našem území případně umístěna
První otázce jsem se již věnoval a podrobně ji odpovíme, stejně jako následující dvě, až budou jednání s americkou stranou ukončena a návrhy smluv budou předloženy do parlamentu. Do této doby však není možné postupy jednání zveřejňovat, a oslabovat tak pozici českého vyjednávacího týmu při jednáních s americkou stranou.
Petice je pro mě důkazem, že referendum by být nemělo. Jsou-li významní a vzdělaní občané takto dezorientováni, a to navzdory tomu, že už několik týdnů jsou skoro všechny informace na nejrůznějších místech k dispozici (kromě těch, které budou známy až po skončení jednání), kampaň před referendem by spíš než racionální diskurz připomínala rituály protiamerického populismu. Nevěřím, že by si signatáři, jichž si vážím, něco takového přáli.

20.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
1. B. ZŠ ulice Míru
5

Naši prvňáci ze Základní školy ulice Míru

Ilustrační foto.

Opustili nás

Michaela Janová napekla Zemanovi švestkové koláče

Břasy – Pro dnešní příjezd hlavy státu do Břas je vše nachystáno. Miloše Zemana přivítají odpoledne v letošní Vesnici roku Plzeňského kraje švestkovými koláči, přelitými mákem.

Kuželkáři zvládli drama s Interem

Rokycany – Kuželkářská interliga je o šesti elitních českých týmech mužů a stejném počtu mužstev ze Slovenska. Ti nejlepší z obou států se stávají mistry svých zemí. V Jiráskově ulici se v sobotu potkali obhájci titulů z uplynulé sezony.

Osmdesátiletý senior nesměl řídit. Dojel do hospody

Rokycany – Rokycanští policisté prověřují od pondělí jednání motoristy, který usedl za volat, aniž by směl řídit.

Evropská liga: Viktoria letí do Švýcarska

Plzeň – Povzbuzeni vítězstvím v prestižním duelu nad pražskou Spartou odlétají ve středu fotbalisté Viktorie Plzeň k dalšímu těžkému zápasu – k utkání základní skupiny Evropské ligy se švýcarským FC Lugano.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení