Sběrači se tak mohou těšit na suchohřiby hnědé, neboli poddubáky, a na hřiby strakoše – máselníky, kterým se daří především v borových lesích. „Začínají růst také podzimní druhy, jako jsou například některé čirůvky, holubinky, objevují se dokonce pro toto období typické lakovky ametystové,“ vyjmenoval Zelený. Výjimkou nejsou ani ryzci smrkoví či boroví. Opravdovou raritou je zaznamenaný výskyt václavky smrkové, která obvykle začíná růst až v druhé polovině září.

Zda si přijdou houbaři na své více než loni, se nedá podle mykologa odhadnout. „Podmínky pro růst hub jsou ideální, záleží však ještě třeba na mikroklimatických vlastnostech a míře vyčerpanosti dané lokality. Těch faktorů je opravdu mnoho,“ vysvětlil Zelený.

Pokud nynější srážky vydrží, nemusely by být houby ani červivé. „Sucho a horko totiž hmyzu nahrává,“ dodal Zelený s tím, že skutečný vývoj situace se dá opět pouze odhadnout.