V několika krajích České republiky je pro letošní rok tradice filipojakubské noci dokonce zakázána.

František Vaško, mluvčí krajských profesionálních hasičů doporučuje pořádání akce nahlásit profesionálním hasičům, uskutečnit ji po domluvě s obcí a především ve spolupráci s dobrovolnými hasiči. „Oheň musí být minimálně 50 metrů od lesa, sto metrů od stohu a v bezpečné vzdálenosti od domů i jakýchkoli keřů,“ uvedl Vaško s tím, že lidé nesmí zapomenout po skončení oslavy oheň řádně uhasit. „Značné množství požárů lesa i trávy vznikne z lidské nedbalosti,“ dodal Vaško.

Na oslavu filipojakubské noci se chystají v Bušovicích i v Ostrovci – Lhotce. „Ctíme tradice, takže čarodějnice pálíme každý rok. Akci pořádáme na bezpečném místě na hřišti. Místní hasiči se podílejí na organizaci a ti určitě nezadají příčinu požáru,“ sdělil starosta Bušovic Pavel Čechura. Také v Ostrovci – Lhotce mají už vhodné místo vybrané. „Čarodějnice pálíme na bývalé skládce, kde nemůže nic chytnout. Budeme ale přesto domluveni s hasiči Mlečic a Zbiroha,“ dodal starosta Milan Husák.

Kořeny tohoto zvyku sahají do starověku, kultury starých Keltů. „Keltský rok se řídil oběhem Slunce a kromě rovnodenností a slunovratů měl i další mezníky. Jedním z nich je právě 1. květen, který je přesně polovinou období jarní rovnodennosti a letního slunovratu,“ vysvětlila Jana Bělová z oddělení historie a společenských věd rokycanského muzea Dr. Bohuslava Horáka. Oslava vypukne vždy 30. dubna po západu slunce. „Počátek nového času symbolizuje posvátný oheň. Ten představuje teplo a světlo,“ dodala Bělová s tím, že čarodějnice, které symbolizují zlo a oheň je má spálit, se pak přidaly se zvyklostmi starých Slovanů a Germánů.

Součástí oslavy bývá také zvyk, kdy lidé skáčí přes oheň, aby se nabili pozitivní energií.