„Přežil jsem devět ředitelů a až za toho desátého jsem odešel do důchodu,“ konstatoval zkušený rentgenolog poté, co ho šéf Vladimír Gabriel přivítal přímo z pódia.

Zařízení na kopci nad městem otevíral ministr Plojhar 22. června 1957. Na tento den, i když o půl století později, bylo naplánováno připomenutí nejdůležitějších mezníků. Zajímavé je, že deset let po zprovoznění zde bylo 414 lůžek, zatímco nyní je jich pouze 181. Rovněž stav 614 zaměstnanců v roce 1972 je s dnešními 287 pracovníky těžko srovnatelný.

Den otevřených dveří přilákal odpoledne zhruba stovku zájemců, kteří si nenechali ujít prohlídku oddělení či opravených sálů. Ve zcela zaplněné sokolovně to pak vůbec nevypadalo na nějaké vzletné proslovy. „Zdravotnictví schází koncepce. Vystřídalo se od revoluce patnáct ministrů a každý má jinou představu. Rovněž pojišťovny nezajímá úroveň poskytované péče. Ani město Rokycany, i když ho má nemocnice ve svém názvu, se k nám nechová partnersky,“ ťal do živého Gabriel.

Připomněl i snahy o zrušení nemocnice nebo chyby jeho předchůdců (chybějící školení lékařů a sester, redukce lůžek, nákladná rekonstrukce, atd.). „Vidím, že jsem tu za největšího lumpa. Raději si jdu zapálit,“ nechal se slyšet Miroslav Duchek, dnes vysoce postavený úředník na úseku bezpečnosti práce. Starosta Jan Baloun kritiku odmítl od řečnického pultu: “Rokycany nenechaly nemocnici ve štychu, když neměla na výplaty. Také v současné době jí pomáháme. Za příklad mohu vzít pondělní jednání zastupitelstva, kde budeme řešit určitý příspěvek.“

Moderátor David Borek ve finále obrazně představil krajského radního Miroslava Jaroše jako majitele Rokycanské nemocnice, a.s. Faktem zůstává, že společnost je pod křídly kraje a obyvatel Radnic je navíc předsedou dozorčí rady. Slíbil, že úřad rozhodně nenechá zdravotnická zařízení padnout, i když nad formou privatizace visí otazník. O symbolickou tečku se postaral znovu ředitel: „Je to smutné, ale čím lépe budeme o pacienta pečovat, tím hůře pro hospodaření Rokycanské nemocnice. Takový je dnešní trend.“

Přítomným pak zazpíval romantik Jakub Smolík a tečkou za oslavami byla večerní taneční zábava za doprovodu dvou kapel.