Začátek akce byl plný emocí, když se mezi protestujícími náhle objevil publicista Jan Šinágl s americkou vlajkou, který je známý svoji podporou v umístění základny v Česku. Mezi ním a odpůrci základny došlo na ostrou výměnu názorů, která se v jednom momentě změnila v drobnou potyčku, při níž Šinágl přišel o část žerdi americké vlajky.

„Nenechte se vyprovokovat,“ nabádal z megafonu přítomné Jan Tamáš z iniciativy Ne základnám, která společně s jineckým starostou Josefem Hálou (KSČM) a několika dalšími starosty byli organizátory této protestní akce. Pochod byl podle Hály záměrně veden přes část újezdu, aby lidé viděli, jaká je tu krásná a dosud zachovalá příroda.

Mezi protestujícími byl i Antonucci, mladý muž, který se narodil v Itálii a již několik let žije v Česku. „Vadí mi, že vlády evropských zemí vůbec nerespektují názor většiny. Proto jsem přijel s dalšími kamarády. To, co dělá vláda tady, ale i například v Itálii, nemá nic společného s demokracií,“ řekl Antonucci, který se vydal na pochod kromě dalších i se stejně smýšlejícím kamarádem z Říma. „Lidé se bojí radaru, neznají detaily a požadují seriozní informace. Vlády se chovají, jako kdyby šlo o hotovou věc a přehlížejí občany,“ dodal muž s tím, že podobné iniciativy, jako je v Česku Ne základnám, existují i v ostatních zemích Evropy, kde se Američané snaží umístit nebo rozšířit své základny a je podle něho dobře, že nyní spolu začaly komunikovat a postupovat společně.

Mezi protestujícími byli lidé ze všech koutů republiky. Přijela skupinka z Plzně, ale i z Moravy a podle hesel na transparentech byli vidět i obyvatelé mnoha obcí sousedících s vojenským újezdem. „Přijelo nás na pochod devět ve dvou autech. Nechceme radar v Brdech a jsme pro to, aby bylo v naší obci místní referendum,“ řekl Martin Petráček z Mirošova. Na náměstí dorazili lidé i z obce Skořice, kteří si přejí, aby už v Brdech nebyla nikdy žádná cizí vojska. Přijeli také obyvatelé obce Míšov, poblíž které byla vybrána lokalita pro umístění základny na kótě 718 a kde dosud stojí bývalá sovětská kasárna. Z nich odešla sovětská vojska po roce 1990.

„Před lety jsme s velkou slávou vyprovodili ze země ruské vojáky a nyní budeme se slávou vítat další cizí vojska. Co to má všechno znamenat?“ ptali se mnozí účastníci pochodu.

Sobotní protest byl podle organizátorů první podobnou protestní akcí proti radaru. „Další se chystá na hradě Točník už 8. září,“ řekl Jan Májíček, mluvčí iniciativy Ne základnám. Po sobotním protestu, který se podle starosty Hály nesl ve sportovním duchu, bude protest na Točníku odlišný, protože se jedná o hudební festival.

Protiraketová základna by měla stát ve Vojenském újezdu Brdy, v blízkosti obce Míšova a osady Teslíny. Většina Čechů je proti jejímu umístění v Brdech, ale i celém Česku. Opoziční sociální demokraté a komunisté požadují referendum k této věci, ale ODS si myslí, že o obraně státu a potažmo Evropy nemůžou rozhodovat občané.

Nesouhlas se základnou vyjádřili v místních referendech nebo anketách také obyvatelé několika obcí v sousedství Vojenského újezdu Brdy. Minulý pátek založilo v Rožmitále jednatřicet starostů volný svazek měst a obcí, který se dohodl na společném postupu v boji proti umístění radaru. Základní listinu podepsalo jednatřicet ze 34 přítomných zástupců obcí. Podepsat ji odmítli zástupci Strašic, Hrádku a Spáleného Poříčí. Obce chtějí jednat s vládou, ale odmítají spolupracovat s koordinátorem Tomášem Klvaňou.

Volný svazek obcí máve středuv Příbrami další pracovní setkání, kde se starostové připraví na zasedání vlády konané 5. září ve Spáleném Poříčí.