Obyvatele obcí z okolí vojenského prostoru přijeli podpořit v jejich odporu zástupci zelených, Greenpeace a iniciativy Ne základnám. Odmítavý postoj dávala řada lidí najevo doma vyrobenými transparenty, třeba s hesly Kdo se bojí referenda? Topolánek, Klaus a Benda!, Stop radaru! i se silnými slovy o okupaci.

„Chceme podpořit místní starosty v odporu proti stavbě radaru. Z našeho mezinárodního pohledu jsou hrozby v klimatických změnách. Radar způsobí destabilizaci a napětí v mezinárodních vztazích,“ mínil Jan Freidinger z Greenpeace. Němčovický starosta Karel Ferschmann (ODS) patří k zastáncům radaru. „Chápu obavy lidí z okolí. Jsme jednotni v tom, že chceme zajistit, aby radar lidem neškodil,“ uvedl.

Podle Martina Bartáka z ministerstva obrany začne systém fungovat v roce 2010 a stěhování lidí z okolí je vyloučeno. „Okolo radaru je bezpečnostní zóna do 500 metrů, pro letouny má bezletová zóna průměr 9 kilometrů a do výšky tři kilometry,“ uvedl expert na protiraketovou obranu Ladislav Košner. Pak se dostalo na dotazy.

Trokavecký starosta Jan Neoral se ptal, jak je to s tvrzením poslance Sedi, který po návštěvě Kwajaleinu řekl, že radary musí být dva. „Dohodněte se mezi sebou a pošlete tam odborníky,“ doporučil. Viktor Dvořák z ministerstva zahraničí pak připustil, že v rozboru došlo ke zkreslení. „K radaru bude patřit přístroj na satelitní komunikaci. Vypadá podobně, ale funguje na jiném principu,“ řekl Dvořák.

Katju Kulhánkovou z Netunic zajímalo, proč česká delegace radar na Marshallových ostrovech zkoumala, když je mimo provoz. „Proč tady má být paprsek dva stupně nad horizontem, když na Aljašce je tři stupně, a to nad mořem?“ tázala se. Z vysvětlení odborníků se pak ukázalo, že tamní radar je nesrovnatelné zařízení, které míří nad zemí 13 stupňů nad horizont. „Se 13 stupni by byl radar na dvě věci,“ mínil Košner, podle něhož plánovaná obnova radaru spočívá ve změně elektronické části. “Typ vysílacího prvku se nemění,“ řekl.

Došlo i na dotaz o škrtech americkým kongresem. “Škrty nebudou mít vliv na radar, je nepravděpodobné, že projdou podle návrhu,“ uvedl Barták. Bývalý poslanec Jiří Payne (ODS) pak vzbudil rozruch sdělením, že jekvůli bezpečnosti země autorem myšlenky umístění radaru v Česku. „Ve volebním programu jste to neměli a ve Strašicích premiér tvrdil, že o tom nikdo z jeho vlády nevěděl,“ zlobili se lidé z publika.

Podle Košnera nyní probíhají analýzy šesti postavení, která by měla být umístěna minimálně čtyři až pět kilometrů od okraje vojenského újezdu. Oponenti ale namítali, že se mohou kvůli radaru stát terčem.