Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klvaňa: Bludy o radaru šíří hlavně komunisté

PRAHA/BRDY -Dřívější novinář a první mluvčí prezidenta Václava Klause Tomáš Klvaňa obhajuje od letošního června za českou vládu program protiraketové obrany.

22.10.2007 1
SDÍLEJ:

Vládní koordinátor Tomáš Klvaňa odpovídal na otázky Deníku.Foto: DENÍK/Vlastimil Leška

Práce vládního koordinátora pro komunikaci programu protiraketové obrany se zdá být nevděčnou rolí. Naznačují to výroky ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, který uvedl, že v komunikaci se starosty z okolí Brd by vás měl nahradit bývalý příbramský starosta a náměstek ministra financí Ivan Fuksa.
To, co citujete, je vytrženo z kontextu a zkresleno médii. Pan místopředseda vlády to neřekl. V zásadě jde o to, že tak, jak bylo naplánováno dlouho dopředu a jak vyplývá i z výsledků mojí práce, vznikne komise pro rozvoj Brdska, kterou bude mít na starosti náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Všechno vyvrcholilo zasedáním vlády ve Spáleném Poříčí. To rozhodlo o vytvoření komise a navrhuje Ivana Fuksu na tuto pozici. To měl pan ministr pro evropské záležitosti na mysli. V žádném případě to neznamená, že by mě Ivan Fuksa nějakým způsobem nahrazoval. Budeme spolupracovat.

Počítal jste s takovou mírou kritiky?Mě to nepřekvapuje. Nastupoval jsem v době, kdy se právě oznamovala kóta 718 jako možné místo pro umístění radaru v Brdech. Vlastně jsem byl člověk, proti kterému se obrátil hněv a emoce místních lidí. Ve většině jsou proti výstavbě této radarové stanice. Ale myslím si, že se nám během léta podařilo navázat kontakty se starosty bezprostředních obcí v okolí. Už na zasedání ve Spáleném Poříčí přišlo deset ze pozvaných šestnácti obcí. To bylo ještě ve velmi rozjitřené atmosféře. Na zasedání vlády, které jsme připravili, už přišlo téměř všech šestnáct starostů, až na pana Neorala.

Ten byl v té době v Anglii. Tvrdil, že se omlouval, že volal právě k vám asistentce.Pan premiér ho oficiálně zval na zasedání vlády a nedostali jsme žádnou omluvu. Od té doby jsme nějakým způsobem posunuli informační práci na celou republiku, protože v Brdech jsme pouze doháněli to, co bychom už mít v ideálním případě dávno hotové. A budeme jezdit do dalších měst. Ať už krajských nebo menších a na univerzity. S jedním občanským sdružením jsou domlouveny jízdy na univerzity, zatím do Brna, Olomouce, Plzně a Ústí nad Labem a možná to rozšíříme i dál. Budeme dělat buď besedy nebo debaty s oponenty. Kromě toho jsme nastartovali informační kampaň. V nejbližších týdnech založíme naši webovou stránku. Připravujeme informační brožuru, elektronický bulletin, budeme mít kampaň na zviditelnění informačních zdrojů prostřednictvím e-mailu.

Máte na mysli spolupráci s firmou AMI Communication?
Ano, s AMI Communications.

Jak jste vůbec k té práci přišel? Jedna verze byla, že vám ji nabídlministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, druhá , která zazněla na besedě Greenpeace, že jste vyhrál řádné výběrové řízení.Žádné výběrové řízení se nekonalo. Byl jsem osloven ministrem zahraničí, se kterým jsem spolupracoval na jeho senátní kampani před dvěma lety. Od té doby jsme přátelé. Pracoval jsem na některých zahraničně politických projektech a na těch jsem se seznámil časem s panem Vondrou, s panem Topolánkem. Ale ten první kontakt, to byl Schwarzenberg.

A jaká je vaše měsíční odměna za vaše služby?To nezveřejňuji. Celý rozpočet je 15 milionů. Včetně DPH a včetně nákladů na náš úřad a na všechno ostatní.

Včetně zmíněné agentury?Ta má smlouvu na 1,7 milionu. Z té částky platí další subdodavatele. Těch 15 milionů je ve skutečnosti 12, protože DPH je tři miliony.

Je to méně, než byste potřeboval?Určitě bychom potřebovali víc peněz, protože informovanost není dobrá. I když poslední průzkum veřejného mínění agentury STEM zjevně indikuje, že počet odpůrců radaru klesl pod 50 procent. Poslední číslo je 49 procent. Potřebovali bychom oslovit zejména lidi, kteří nečtou Rokycanský deník a další noviny, ale dívají se maximálně na zprávy a přečtou si Blesk a nezajímají se o politiku.

Nebylo by vhodnější průzkum, aby ho nemohl nikdo zpochybňovat, zadat místo soukromé firmě Centru pro výzkum veřejného mínění?Nevidím jediný rozdíl v odbornosti mezi STEM a CVVM. To je pro nás záruka a garance kvality, ten průzkum byl nezávislý a jeho metoda je k dispozici každému, kdo se na něj chce podívat. Koneckonců, průzkum jsme si dělali sami pro sebe. Nedělali jsme ho proto, abychom ho primárně zveřejňovali, ale proto, abychom měli nějaké východisko pro naši práci. Výzkum mimochodem potvrzuje ten, který zveřejnila americká organizace MDA, která si ho objednala u rakouské firmy, prostě další renomované nezávislé firmy.

V Impulsech Václava Moravce ze 12. září jste řekl, že by bylo dobré podívat se, co jsou protiradarové aktivisté a starostové zač. Nezavání to kádrováním, které mají mnozí naši současníci ještě v živé paměti? Já nikoho nekádruji, já jsem jenom vyslovil svůj názor. Ale když se podíváte na rétoriku některých lidí a i třeba na minulost těch, kteří tady dnes rozdmychávají emoce a rozšiřují bludy o radaru, tak vidíte, že někteří z nich jsou ze Společnosti Julia Fučíka, jiní jsou z Islámské nadace, jiní z KSČM, z Komunistické mládeže, z Humanistické strany s komunistickými styky, a někteří starostové zjevně mají za sebou komunistickou minulost. Mají za sebou příslušnost k armádě komunistického Československa. Nenalhávejme si nic o tom, se kterými lidmi se také někdy setkáváme a se kterými lidmi diskutujeme. To neznamená, že všichni lidé, kteří jsou proti radaru, jsou automaticky komunisté nebo radikálně levicoví. To samozřejmě není pravda.

Ale komunisté tak získávají body.Beru vážně každý argument. Na druhou stranu – podívejte se do Haló novin. Teď je mám v monitoringu, takže tam koukám vždycky tak na tři čtyři nesmyslné lživé články denně, které způsobem psaní velmi připomínají Rudé právo 70. a 80. let. Nenalhávejme si, že tady tato skupina není. K tomu říkám, že většina starostů taková není. Většina jsou normální racionální lidé, kteří hájí svoje zájmy. Velmi si třeba vážím starosty Míšova pana inženýra Pavla Hrubého, který je člověk, jednoznačně hájící zájmy své obce. Ale zároveň se s ním mohu kdykoli setkat. Třeba v míšovském grilu a můžeme si v klidu promluvit. Totéž se týká pana starosty Loukoty z Borovna, pana starosty Čížka ze Spáleného Poříčí a spousty dalších starostů, se kterými máme normální vyjednávání. Nikdo z nich nekřičí nesmysly do sdělovacích prostředků. Ale skupina radikálně levicová nebo ovlivněná těmito názory, ta tady jednoznačně je a je hodně slyšet. Ale v posledních několika týdnech se situace hodně uklidnila.

Proč musí být radar tak blízko obydlené oblasti? Může být někde umístěn nějaký další radar jako součást systému?Systém chrání před raketami středního, delšího a dlouhého doletu a mezikontinentálními raketami. To znamená, že pokud by takové rakety byly vystřeleny na Evropu, včetně Míšova, tak systém je bude schopen zlikvidovat, až bude dohotoven. Žádného dalšího radaru nebude potřeba. Takový systém funguje celosvětově. Jeho součástí jsou senzory na satelitech, které detekují start raket a poté spínají radary. Radary jsou normálně vypnuty. Jsou dneska na souši, na moři.Některé jsou na lodích, některé jsou na pevných plošinách.

Takže lidé by se měli cítit bezpečně?Radar nás neochrání před tím, když někdo přijde s bazukou. Na to bude sloužit jiná ochrana toho objektu. Systém bude chráněn i jinak – leteckou obranou, ať už Armády České republiky nebo NATO. Radar je vždycky možné dát na několik míst. Zkoumalo se mnoho míst, ať už jinde v České republice nebo tady. Nakonec se došlo k této kótě. Na základě asi sedmi odborných kritérií.

Můžete je vyjmenovat?Nemůžu. Ona nejsou všechna úplně veřejná. Jedno z důležitých kritérií je okolní elektromagnetické prostředí. To znamená, zda by se tam radar s něčím rušil, například s vysílačem Praha. Další je geologické podloží, které je u těchto systémů velmi důležité. Musí být na vyvýšeném místě. Pokud tam radar bude, za pět let bude zjevné, že negativně neovlivní život v okolí, spíš naopak. Přiláká pracovní místa a trochu pomůže tomu regionu, i když ne moc, protože to bude 150, 200 lidí.

Hovořila jsem s člověkem, který americké základny zná, řekl, že jsou víceméně soběstačné.Tak to samozřejmě ne. Neznamená to, že si všechno přivezou ze Spojených států, budou samozřejmě nakupovat a žít v okolí. Ale bude to 150 nebo 200 lidí. Nedá se říct, že by to mělo stejný ekonomický význam jako má základna v Německu, kde žijí tisíce vojáků, nebo základna v Itálii nebo ve Velké Británii. Tam samozřejmě jsou základny obrovsky populární. Američané jsou tam oblíbení, protože se velmi snaží splynout s prostředím a pomáhat obcím. Dodávají pracovní příležitosti a zlepšují ekonomiku toho prostoru. U nás to do jisté míry bude platit taky, ale základna je mnohem menší.

Když jste zmínil další země, které patří do NATO, proč jednají země, které do něj patří, tedy Česko a Polsko, s USA jen dvoustranně? Jsme přece členy Evropské unie.Je to naprosto standardní záležitost. NATO nemá svoje vojska, svoje uniformy, nemá jedinou pušku. Pokud má nějakou pušku, je to vždycky puška té armády, které patří. NATO je společenství států, které společně budují svoji obranu. A to je přesně to, o co česká vláda usiluje. Podle Washingtonské smlouvy zakládající NATO je běžné, že dva státy mezi sebou vytvoří nějaký systém a ten potom třeba dají k dispozici Alianci. Už to funguje na bázi spolupráce mezi Spojenými státy, Dánskem a Velkou Británií. A v menší míře se na něm podílí několik dalších států NATO. Američané na začátku tohoto tisíciletí, může to dosvědčit například bývalý náčelník generálního štábu, armádní generál v záloze Jiří Šedivý, přišli s návrhem vytvořit společnou protiraketovou obranu teritoria v rámci NATO. Ale Evropané, nebo ta evropská část NATO, se k tomu stavěla velmi vlažně. Nakonec se Evropané uvolili, že se začne vypracovávat jakási studie proveditelnosti a ta trvala velmi dlouho. Američané ztratili trpělivost a rozhodli se začít jednat s některými státy.

Teď se u nás kvůli základně střídají američtí politici. Tlačí Spojené státy na uzavření dohody? Vláda chce vyjednávat tak dlouho, dokud bude zapotřebí. Vyjednat kvalitní smlouvu. Američané měli zpočátku tendenci vyjednávání urychlit, protože oni mají nelehkou rozpočtovou situaci, po šesti letech už najednou Kongres nekontrolují Republikáni, ale Demokraté. Republikáni už tedy nemají snadnou pozici v tom, že by automaticky prosadili cokoliv do rozpočtu. To se také projevilo při přípravě toho následujícího rozpočtu.

Vypravme se přímo do Brd. Třeba vedení obce Strašice nevyjadřuje vůči zamýšlené základně odpor. I Strašice se dlouhodobě potýkají s nejasnou strategií ministerstva obrany ohledně vojenských újezdů. Podle místostarosty Františka Nerada mění s každým ministrem. Změny pak přinášejí lidem i podnikání v obci nejistoty.Tohle je palčivá věc, která vzešla jako jedno z témat při našich jednáních. Vím, že se tím nějakým způsobem ministerstvo obrany zaobírá, ale já do této problematiky nevidím. My jsme zprostředkovali dialog mezi panem Neradem a panem Hahnerem (místostarostou a starostou Strašic – pozn. aut.) a příslušnými lidmi na vládě.

Brd se přímo dotýká o zákon o chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Ten mimo jiné vylučuje řadu staveb v takových oblastech. To se bude kvůli zamýšlené základně měnit?Myslím, že není potřeba měnit zákon. V rámci vojenského stavebního řízení tam bude možné postavit radiolokační stanici, pokud o tom parlament rozhodne.

Několikrát jste sdělil, že k v souvislosti s radarem není důvod ke kompenzacim. A teď se nich hovoří a byla založena Komise pro pro rozvoj Brd. Souvislost s radarem to má ve smyslu, že tam jezdily vládní delegace, setkávaly se sestarosty a zastupiteli . Ti je upozorňovali na infrastrukturní zanedbanost oblasti. Takže z popudu starostů, zastupitelů a jejich otázek vznikla na zasedání vlády komise, která by měla situaci řešit.

Takových regionů je spousta.To máte pravdu. Jak říkal premiér na vládě ve Spáleném Poříčí, „vláda si vás všimla“. A všimla si především kvůli tomuhle tématu, to není možné popírat. Je zjevné, že, jak se premiér zaručil, investice tam půjdou, ať tam radar bude nebo ne.

Zabýval jste se informací, která zazněla na besedě v Míšově? Tazatel tehdy tvrdil, že realitní kanceláře v Praze potvrdily pokles cen nemovitostí v regionu. Žádný takový pokles jsem nezaznamenal a ani jsem se tou situací nezabýval. Ale vím, že realitní trh závisí na různých okolnostech. Co může ovlivnit ceny nemovitostí, jsou různé fámy, které někteří lidé, kteří si nepřejí základnu, rozšiřují. Ať už jsou to fámy o tom, že by radar měl škodit zdraví nebo životnímu prostředí nebo že tam přijede deset tisíc amerických vojáků a podobné nesmysly.

Ministerstvo obrany nedávno spolu s vaším úřadem vydalo předběžný posudek vlivu radaru na zdraví populace v okolí Brd. Na jakém základě ji odborníci vytvořili?Posudek byl zpracován na základě dat a údajů, které MDA poskytla ministerstvu obrany. Část těch dat a údajů jsou veřejně přístupné a jsou také zveřejněné v předběžné studii. Část ovšem podléhá utajení – v rámci obchodního tajemství nebo vojenského tajemství – a nebude se zveřejňovat. Proto také úsilí některých nezávislých odborníků vypočítat z těch parametrů, jakým způsobem bude radar ovlivňovat své okolí, není možné, protože všechny údaje nejsou k dispozici. Mají je jen někteří pracovníciministerstva obrany, kteří pro to mají prověrku. V předběžné studii jsou teoretické údaje, proto odjíždí na Marshallovy ostrovy skupina našich expertů, z ministerstva obrany, z ministerstva zdravotnictví a dva nezávislí experti z univerzit, kteří pod vedením hlavního hygienika doktora Víta proměří radar v praxi.

Takže jim ten radar pustí.Přesně tak. Vypracují na základě těchto měření další předběžnou studii, která bude zase dána k dispozici veřejnosti. Poslední fáze tohoto procesu by nastala, kdyby byl radar zprovozněn v Česku. Respektive, kdyby bylo rozhodnuto o jeho převezení. Pokud bude parlament ratifikovat smlouvy, radar by se převezl do Brd. Došlo by k jeho úpravám – softwarovým a hardwarovým. Podle údajů americké strany by radar byl oslaben, jeho výkon by byl slabší než je dnes. Nejdřív by se zapnul a proměřoval by se a teprve, až by všechny příslušné úřady vydaly potvrzení, že jsou všechny české normy a ochranná pásma dodržena a nehrozí žádné nebezpečí, bylo by vydáno povolení k jeho provozování. To je jakási třetí finální fáze, ke které by ale došlo jenom, když parlament řekne: ano, radar tu bude.

22.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Raková jede do Mýta, Radnice do Strašic

Rokycanská nemocnice

Nemocnice hledá šéfa představenstva

Plzeň nezvládla prodloužení, v Třinci bere bod

Debut v dresu plzeňské Škodovky si odbyl obránce Jakub Kindl.

AC/DC Špejbls Helprs zamíří v sobotu večer do Volduch

Volduchy – Fanoušci legendární skupiny AC/DC se chystají zítra do kulturního domu ve Volduchách.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Rokycany byly v Tachově bez nároku

Rokycany – Vedoucí tým krajského přeboru nedal šanci exdiviznímu FC a navýšil už tak suverénní náskok.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení