Také v bývalém posádkovém domě armády ve Strašicích, kam se vládní kolona posléze přemístila, se objevily emoce a hesla: Ne válce a zmaru, ne stavbě radaru.

„Mnohdy si kladu stejné otázky jako vy. Jednání o radaru bylo překvapením i pro moji vládu,“ vysvětloval téměř zaplněnému sálu ve Strašicích premiér s tím, že dotazy v Borovně byly jakoby plánovaně podjaté. „Konstatoval jsem, že ČVUT vydalo prohlášení, že nad pět kilometrů nelze čekat riziko. Do pěti tedy ano,“ řekl k tomu starosta Trokavce Jan Neoral, účastník diskuse v Borovně.

Topolánek lidem ve Strašicích vysvětloval, že Američané Česku nic neslíbili a že nejde o neodzkoušené zařízení. „Pokud nebude radar tady, USA se poohlédnou někde jinde,“ řekl. Připomněl, že kvůli dlouholeté existenci vojenského újezdu v Brdech vznikl v tomto regionu dluh v podobě nedostačující infrastruktury. Sám je pro stavbu radaru.

Parkanová rozebrala obě části hesla, které roztáhli místní aktivisté. „Pod první řádku se podepisuji, chci ale, abychom byli připraveni na případné útoky. Složit ruce v klín by bylo nezodpovědné,“ uvedla s tím, že si nemyslí, že by občané nerozuměli informacím, které dostávají poslanci. Podle ní by ale lidé, usilující o celostátní referendum, neměli nechat vyvléknout se z tak těžkého rozhodování jimi zvolené poslance a senátory.

Lidem se také dostalo rychle promítaných technických informací. „V tak malém časovém prostoru se to nedá pochopit,“ mínil jeden z účastníků strašické besedy. Armádní odborník Ladislav Kešner ujišťoval publikum, že radar by byl v provozu dvě až čtyři hodiny denně a že jeho maximální impulsní výkon je 4,5 MW.

Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek pak před diskusí upozornil, že bude preferovat občany Strašic. „To pojedou i do malých vesnic s padesáti obyvateli, když ti se nemohou zeptat tady?“ zlobil se muž z Mirošova. Místní Pavel Mráček pak připomněl, že o krásách Brd mu museli vyprávět předkové.

„Do lesa nelze a válka je jen ekonomická záležitost,“ řekl starý pán, kterémá vadí zkreslené informace. “Tady by měl odpovídat někdo jiný, proč o radaru nemluvil před třemi lety. Snažíme se vyjednat větší vzdálenost,“ ujišťoval premiér s tím, že lidé dostanou k dispozici všechny analýzy k případným účinkům záření radaru na zdraví a na prostředí.

Podle Pavla Bednarčíka z královéhradecké fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany je největší riziko u samotného lokátoru. „Na zem nesvítí,“ dodal a sklidil nelibost. Bez odpovědi zůstala otázka na vysídlení Brd v padesátých letech 20. století.