Jaromír Pešek, ředitel firmy Stavby silnic a železnic, která lom vlastní, k tomu namítá, že bez kamene se výstavba infrastruktury neobejde.

Spory na téma Plán otvírky, přípravy a dobývání jižní části ložiska stavebního kamene v dobývacím prostoru Třebnuška krajským souhlasem nekončí. Firma musí podle ředitele zapracovat podmínky stanoviska do připravované dokumentace. Rozhodnutí je pak v rukou Obvodního báňského úřadu v Plzni.

„Cítíme zklamání, že nás krajský úřad nepodržel,“ sdělil starosta Rudolf Stáhlich s tím, že se stanoviskem kraje se obec nespokojí. „Připravujeme strategii, která se zaměří na osm směrů. Všechny je zveřejňovat nebudeme, máme s tím špatnou zkušenost. Když pošleme fotku, jak se z lomu práší, snímek je bagatelizován a vydáván za atmosférický jev,“ uvedl Stáhlich, podle něhož se nyní obec bude snažit získat důkazy o prašnosti a hluku, způsobených provozem dosavadního lomu, jinak. „Žádáme ministerstvo životního prostředí, aby nám pomocí grantu nebo dotace zajistili stanice pro jejich měření,“ řekl starosta.

Pokud tato koupě nevyjde, bude podle něj obec usilovat aspoň o pronájem takového zařízení. Hodlá také pokračovat ve sběru zkušeností z jiných obcí, které řeší podobné záležitosti. „Dva lomy už se podařilo zastavit,“ dodal starosta.

Místním, jimž by se lom přiblížil na dohled, také vadí narušení rázu krajiny, která je součástí CHKO Křivoklátsko. Samotná CHKO ale nemá zásadní připomínky. Riziko podle ní představují nedodržení technologické kázně, překročení stanovených limitů a případné havárie.

Firma SSŽ hodlá připomínky z krajského stanoviska zapracovat do své dokumentace a na jejím základě požádat o souhlas báňský úřad. „Do dvou let dojde ve stávajícím lomu surovina a kámen je samozřejmě kvůli využití značné části peněz z Evropské unie do stavby silnic a železnic třeba. Proč dělat jámu někde jinde, když první lom není dotěžen?“ uvedl Pešek s tím, že plánovaná těžba nezvýší dopravu ani výrazně nerozšíří produkci kamene. „Linka zůstane na svém místě,“ dodal ředitel.

Záměr firma zveřejnila už na sklonku roku 2005, letos předložila dokumentaci a její posudek. V červenci se pak ve Zbiroze uskutečnilo veřejné projednání plánu.

Podle něj by se z nově otevřené části lomu mělo ročně expedovat 120 tisíc tun kameniva. Těžba by měla skončit kolem roku 2026 s podmínkou následné rekultivace lomu. Dočasně by měla zabrat zhruba 4,8 hektaru lesa.