Usnesení, v němž vyjadřují zásadní nesouhas, hodlají předat Svazu měst a obcí Plzeňského kraje.

Návrh sice od daně osvobozuje zemědělské pozemky, využívané pro podnikání, zároveň ale několikanásobně zvyšuje daně z ostatních nemovitostí. „Malé obce to poškozuje. Je to obrovský tlak na obyvatele i zastupitele,“ míní předseda mikroregionu a zároveň radnický starosta Josef Pašek. Také podle zbirožského starosty Jiřího Pražského, který kvůli reformě ve stejné době zúčastnil kongresu v Brně, návrh malé obce postihne. „Je pravda, že s financemi se něco udělat musí, ale tudy cesta nevede,“ myslí si.

Jednoznačný propad příjmů obce, tak spočítal změnu Petr Tomec, starosta Přívětic se 198 obyvateli, 109 popisnými čísly a rozpočtem kolem 1,9 milionu korun. „V obcích do 600 obyvatel se má daň zvednout na šestinásobek, nad 600 lidí si ji mohou určit do pětinásobku. Není to sice velká položka, ale zase to dopadne na obyčejné lidi. Proč by měli být osvobozeni od daně zemědělci? Lidovci by měli být pro venkov,“ zlobí se nad návrhem z dílny lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska.

Podobné názory sdílí také Martin Lang z Mirošova, radní z opačného konce okresu. „Toto nešťastné řešení připraví obce o příjmy. Obec je tu pro to, aby v ní lidé žili. Návrh ubližuje rozvoji venkova a podnikání na něm,“ myslí si Lang.

Autoři novely zákona o dani z nemovitostí to vidí jinak. Podporu venkova spatřují v osvobození hospodářsky využívaných pozemků. Naopak prostor, v němž žijí lidé, považují za nemovitosti, zatěžující infrastrukturu obce. „Infrastrukturu budují řemesla a obchod,“ upozorňuje ale Lang.

S původní Tlustou peněženkou, na níž lákala ODS voliče, nemá podle oslovených návrh novely zákona o daních z příjmů mnoho společného.