Nepovede se často, že spí všichni naráz. Leda tak prý odpoledne v kočárku a jinak na malou chvíli po jídle. „Jakmile doopravdy usnou, nic je nevzbudí. To jim ale dlouho nevydrží, a protože jsou kojeni po třech hodinách, je to neustálý kolotoč,“ slyšeli jsme.

Mrňousci už překročili obvyklou porodní váhu, rychle dohánějí to, co kvůli předčasnému porodu nestihli. „Teď už mi připadají jako obři. Martínek má 4200 gramů, ale když se devatenáctého ledna narodil, měl jen 1900 gramů,“ líčila paní Květa. Pochlubila se, že i druzí dva kloučci jsou už pěkní ouřezečci: Michálek to dotáhl na 3800 gramů, při narození vážil jen 1640 g, a Mareček porodní váhu 1520 g už zvýšil na 3615 g. „I když už jsem se moc těšila z porodnice domů, vždyť jsem tam pobývala od konce listopadu, nakonec jsem za další měsíc strávený na neonatologii byla moc ráda. Spoustu věcí jsem se tam naučila a hlavně jsem se přestala bát té velikosti chlapečků. Připadali mi zpočátku strašně maličcí,“ vyznala se jejich maminka – zkušená zdravotní sestra, působící donedávna na záchrance.

Martínek byl, a zatím stále je, z tria nejsilnější. Měl totižplacentární vak jen pro sebe, kdežto bráškové byli spolu, dělili se. „Silnou sounáležitost ale pociťují všichni tři. Když Mareček zůstal ještě chvíli v inkubátoru a kluky už přemístili za mnou na oddělení, všichni tři byli neklidní. To opadlo, jakmile se zase ocitli spolu,“ vyprávěla jejich maminka. Dozvěděli jsme se také, že ´zasedací´ pořádek v postýlce je stejný jako v kočárku a je přesně dodržovaný. Drobečkové jsou si totiž velice podobní a i babička Květa Trhlíková, která je s nimi pořád, prý si je nedávno spletla.

Jak je to s mazlením, když jsou na to hned tři, zajímalo nás. „Podělím je, vždycky se chvíli poňuchám s jedním,“ uvedla Květa Rychlá. „Nejvíc je miluju, když spí,“ žertovala, „a největší rachot zažíváme denně kolem šesté večer. To jeden začne křičet a pak se do toho dají všichni najednou. Těší se na koupání a krmení. S mami jsme se už dopracovaly k tomu, že to zvládáme za hodinu,“ pochlubila se. „Jakmile jednoho vykoupeme, začnu krmit. Další dva kojím najednou, mám na to speciální polštář, abych si je dobře podepřela,“ ukazovala. Pánové své pořadí při krmení střídají, aby první nepil pořád jen řidší mléko na žízeň, ale dostával i ´zadní ´– výživnější. V noci to začíná být horší, každý už se k jídlu budí jinak. O tom, kolik po každém nakrmení nabudou, se vedou přesné údaje.

Nad zdravotním stavem mrňavého tria bdí doktor Hána. „Jezdí sem naštěstí zatím za námi, nemusíme do ordinace. S tím, jak malí prospívají a reagují, je spokojený,“ pochlubila se maminka chlapečků. A co tatínek s dědečkem, jak ti se zapojují, ptali jsme se. „Docela ano, takže kluci si pak mazleníčka mohou užívat i všichni současně, každý u jiného,“ slyšeli jsme.