Tereza je žákyní třetího ročníku maturitního oboru obchodník. Celkem se soutěže zúčastnilo 52 žáků, 22 obchodníků a 30 prodavačů.

„Pro nikoho z nich určitě nebylo jednoduché všechno zvládnout. Soutěžící museli osvědčit cizojazyčné znalosti, vypořádat se s propagací, obchodními počty, účtováním, ale i s vážením či různým balením zboží. Obstát měli při práci na pokladně a prokázat znalosti ze zbožíznalství, ekonomiky a obchodního provozu. Prokázat bylo nezbytné také všeobecné znalosti,“ uvedla učitelka odborného výcviku Zdeňka Budínová, která Terezu doprovázela.

„Nejtěžší pro mě byla propagace, tu až tak dělat nemusím,“ usmívala se šťastná vítězka. „Měli jsme udělat nabídku dne na mléčnou čokoládu a upoutávku do výlohy na téma Vítáme jaro nebo Přichází podzim. Přišlo mi, že čtyřicet minut na vysvětlení úkolu, vymyšlení nápadu i jeho zhotovení je málo. Tedy – aspoň pro mě to bylo strašně krátké. Na aranžování a kreslení zrovna nejsem,“ hodnotila.

Svěřila se, že pokazila ještě účtování. „Děláme ho tak, jak je zvykem na malých prodejnách. Tohle bylo jiné. Než jsem se zorientovala… Nejlepší naproti tomu pro mě asi byly obchodní počty. V rámci nich jsme řešili konkrétní příklady typu: Kolik zákazník zaplatí za dlaždičky, když délka a šíře prostoru a také sleva jsou dané,“ líčila.

Zato u zbožíznalství a všeobecných znalostí podle mínění soutěžících šlo leckdy ryze o štěstí. „Věděli byste, v kolika letech zemřel Mozart či kde se rodí úhoři? Ještě, že jsme měli aspoň vodítko v podobě čtyř daných možností odpovědi, i když – kolikrát ta možnost volby třeba zase až mátla. Došlo i na případ, že jsme byli, podle pozdější domluvy, vedle všichni. Co může jíst člověk s Herterovou chorobou nevěděl nikdo,“ uvedla.

O sobě Tereza tvrdí, že je trémistka. „Ale my ji naopak máme za velice schopnou, zdůraznila Budínová. „Čekala jsem úspěch, u Terezy ano!“ „Nervy to ale byly. Ze splnění žádné disciplíny jsem neměla dobrý pocit. Když jsme se dozvěděli výsledky, byla jsem příjemně překvapená,“ přiznala celostátní vítězka. Přes úspěch by se ale nejraději v budoucnu, po vzoru otce, věnovala vojenskému povolání.