V celé naší zemi jsou pomníky obětem první světové války, kdy jsme se v rámci Rakouska-Uherska přímo podíleli na válečných akcích. Všeobecná mobilizace postihla mnoho generací mužů a tisíce se jich nikdy do své vlasti nevrátily. Spočívají v hrobech na všech bojištích Evropy a Asie. I jejich prolitá krev napomohla vzniku samostatného Československa. Jim na počest zní Zvon míru z Roveretu.
„V severní Itálii, v pohoří Monte Baldo nedaleko města Rovereta, zaujaly naše legie pozice koncem léta 1918. V září zde probíhaly kruté boje,“ vysvětloval Jan Auinger, místostarosta Mýta. „Československé legie, bojující na italské straně, měly tolik obětí, že Italové dodnes s úctou vzpomínají na tyto padlé.“
„Ve výroční den našeho státu, 28. října, každý rok v 21 hodin rozeznívají 200 údery Zvon svobody,“ dodal Jan Kostroun z Pyšel. Není to jen tak nějaký zvon. Právě v Roveretu bylo v roce 1918 mezi Italií a Rakousko-Uherskem podepsáno příměří.
Místní farář Don Rosaro poté navrhl, aby ze zbytků zbraní, které zůstaly po okolí, byl ulit zvon. Ten by svým hlasem připomínal památku obětí války. První a posléze i druhý zvon ale praskl. Dnes je na návrší zvon třetí – výškou 3,3 m považovaný za jeden z největších funkčních zvonů světa.
Česká myšlenka připojit se ke světové poctě vznikla na základě putovní výstavy o čs.legiích. Ta byla k vidění i v rokycanském muzeu dr. B. Horáka. V roce 2001 se idea realizovala pod názvem Říčanská výzva, nabádající ke spoluúčasti další místa v celé republice.
„V minulých letech se večerní vyzvánění neslo nad Říčany, Prahou, Libní, Řepy, Jeseníky, ale i Kobylím na jižní Moravě,Velkými Popovicemi, Ondřejovem, Novým Městem nad Metují , Vranovem , Pyšely, Ledcemi… a už dvakrát nechybělo ani Mýto,“ uvedl Auinger. „Třeba se k nám letos přidají i další obce a hlasy zvonů se na památku toho, že nezapomínáme, co stála svoboda, ponese v celém kraji.“
