„Přiřítil se z jednosměrky,“ líčil. To musela být rychlost jako hrom - odhodil nás do protisměru. Vyjel a zastavil, měl zbořený celý předek. Pak ale nastartoval a ujel. Určitě netušil, že na místě zanechal espézetku. Podle ní byl místní. Já byl v té chvíli otřesený, neschopný logického uvažování. Dostal jsem ránu do hlavy a o něco uvnitř si roztrhl koleno,“ vzpomínal.

Řidiče si ale pamatoval: „Byl to mladý kluk, kdo ví, jestli už má řidičák…? Během chvíle zničil majetek, na který jsem musel šetřit. Měli jsme ale štěstí, že jsme to neodnesli vážněji; já, dcera, ani náš pes. Ten měl chudák šok. Klepal se jako osika. Zdá se ale, že se srážka obešla jen boulemi a oděrkami,“ mínil po nehodě pan František.

A osud jeho auta? Podle majitele je na odpis. „Přední náprava je pryč, s tím už nic neudělám,“ stýskal si. „Taková smůla. V Rokycanech už jsem nebyl léta. Dneska jsem to ale nebral po dálnici.“

Podotknutí, že teď je ve městě kvůli budování kruhového objezdu pro řidiče ztížená situace, pana Františka trochu popudilo: „Jezdím tím opatrněji, když vím, jaká je situace. A ten kluk podle SPZ místní byl! Policie si číslo vzala a že hned jedou do místa bydliště… Víte, jako řidič jsem najezdil tisíce kilometrů. Doma i po světě. Také už jsem způsobil ťukanec,“ přiznal, „ale nikdy bych neujel. Slyšel jsem o tom, ale nesetkal se s tím. Až teď.

Vezměte si, kdyby někdo v autě, které napálil, potřeboval pomoc. Ujel. Holt by pomohli druzí, nechal to na nich,“ konstatoval s trpkostí.
Případ je zatím v šetření. Od policie jsme se dozvěděli, že kdo byl řidič, zatím nezjitili a majitele auta si předvolali.

Záležitost má jeden malý dodatek. Řidič z nabouraného auta vyslovil během rozhovoru také domněnku, že ten, co je ´sestřelil´, značka – neznačka, jel po zvyku. A v té chvíli se odmlčel. Pak vybuchl: „Vidíte ho?! Další místní. Má sem zákaz vjezdu, a on to klidně tudy bere k nádraží!“ pronesl na adresu stříbřitého auto, které už poklidně stavělo před budovou.