Šlo o závod ve výcviku psů podle mezinárodního zkušebního řádu Plnění disciplin se účastníci věnovali od šesté ranní až do pozdního odpoledne. Hodnotilo se stopování, poslušnost a obrana..

Závod by dost vyrovnaný, třeba ve stopování neuspěl jeden člen týmu hostů a shodně tak jeden domácí. Ostatní prošli. Hodně ukázala také disciplina poslušnost, kde kromě plnění povelů sedni, lehni, zůstaň a podobně museli psi projít i skupinou lidí a nikoho si nevšímat. Hodně bodů šlo získat či ztratit rovněž při plnění tří aportů – přes nízkou, pak vysokou překážku a na dálku. Porotci Zdeněk Babor a Gunter Haucke hodnotili přesné plnění povelů, ale i to s jakou radostí a živostí se zvíře do nich pouští. „Je to zároveň jakási pojistka, jak se se psem jedná,“ vysvětlovali kynologové.

„Takovým lidem, kteří by ho podrobovali drastické drezúře, ani zvíře nepatří do ruky,“ konstatoval předseda rokycanských Zdeněk Fibrich. „To, že něco není v pořádku se zvířetem, se při závodu hned projeví. Plní příkazy neochotně, loudá se…,“ vysvětloval Fibrich. Přátelskost k lidem musí pes prokázat několikrát, třeba hned v úvodu, kdy mu rozhodčí kontroluje tetování. Jakmile by pes sebeméně zaútočil, vyřadí se. Při disciplině obrana zase musí přesně zaútočit na ruku, ne na krk, a okamžitě na povel figuranta pustit.

Dozvěděli jsme se také, že při tréninku bývají výsledky vždy lepší. Během závodu zvíře vytuší nervozitu svého psovoda a odrazí se to často v jeho výkonu. Malé chyby hatící občas naděje na úspěch nemohly však ovlivnit atmosféru přátelského posezení po akci.
K výsledkům a fotoreportáži se ještě vrátíme.