Po více než měsíci, co z něj proudila vypouštěná voda, došlo na ryby. Výlov pracovníkům Rybniční správy J. Colloredo Mannsfelda zabral dva dny. Partu s nimi tvořil tým brigádníků. „Máme mezi nimi už po léta osvědčené opory, jako je Josef Kočí, Josef Ulbert či Stanislav Rajman. Plně spolehnout se ale mohu i na další,“ chválil šéf rybníkářů Radek Jandera (na snímku).

Mezi jeho kmenovými zaměstnanci by titul benjamínka patřil Pavlu Nejedlému, ale vzhledem k tomu, že už probíhá jeho třetí sezona u rybníkářů, je vlastně mazákem. Mezi nejzkušenější se naopak řadí Jaroslav Růžička. „S výjimkou Pavla jsou tu vlastně všichni chlapi déle než já, takže jde opravdu o sehranou partu, která si rozumí bez dlouhých řečí,“ zdůraznil Jandera.

Promrzlí lovčí, voda, v níž se brodili měla pět stupňů, zimu nepřiznali. Jen zčervenalý nos a tváře je usvědčovaly. „To se chce pořádně obléci,“ slyšeli jsme, „a pak něčím zahřát.“ Po výlovu na ně čekala slivovička, mezi prací zahřátí poskytl peprný guláš a druhý den pro změnu řízná dršťková. Polotovar si Karel Hrbek připravil předem. close zoom_in

Teprve na hrázi v maringotce jí ale vtiskl ten pravý říz. Recept, spočívající ve vyváženém poměru surovin, ale neprozradil. „Je tam, co má být. Hodně záleží na mase a kořením jsem nešetřil,“ odolával šikovně prozrazení tajemství. Strávníci, střídající se po částech u plných talířů, si jeho um pochvalovali.

Rybník po oba dny začal své bohatství vydávat už v šest ráno. „Škoda, že jste nepřišli o chvíli dřív, tahali jsme ze sítí metrové štiky,“ zalitoval Růžička, který kvůli potřebě expedovat ryby co nejrychleji do zbirožských sádek chvílemi posiloval tým řidičů. „Byli tu i tři pořádní kapři albíni,“ pochlubil se Jandera.

„Kapři odsud mají v průměru tak dvě kila sedmdesát, proto jsou určeni na tuzemský vánoční trh. Menší – dvoukiloví – na export,“ rozčleňoval nadílku. Do sádek ale poputují i leckým oblíbení amuři, candáti, karasi a plotice. Tibudoukmáníužteď, v rámci prodejních čtvrtků.

Mnozí milovníci rybího masa ale nehodlali vyčkávat, přišli si pro pochoutku přímo na hráz. Na hostinu se pozvaly také nenechavé volavky a racci. Těm však hodování trochu pokazili ´čápíci´. S bidly, podběráky a vaky tito zájemci vtrhli do vypuštěného rybníka, aby si podle nepsaného zvyku po odtroubení koncevýlovu z bahna vyloupliuvízlé šupináče.