„Vystěhovaným bylo ještě ministrem Baudyšem slibováno, že se mohou vrátit,“ ukazuje dokumenty z počátku 90. let Miloslav Čejka, který skončil v Hrádku u Rokycan. Rodáky trápí i případný radar na Břízkovci.

„Zase nám, stejně jako v padesátých letech, vláda říká, že bychom měli položit oběť na oltář vlasti. To musíme zase my? Vždyť podle dopisu z roku 1995 podepsaném vrchním ředitelem kabinetu ministerstva obrany Jaroslavem Koutským vláda navrhovala uvolnit prostory bývalých obcí z vojenského újezdu Brdy,“ předkládá Čejka dopis, který zmiňuje Koncepci rozvoje a využívání Brd do roku 2015.

Vesnice dávno zmizely z map, po digitalizaci jsou na katastru vymazány podle Poura i nenavrácené pozemky. „Ale my ty staré mapy máme,“ tvrdí Pour. „Když naši představitelé uvedli, že ti, kdo nesouhlasí s radarem, by měli být vyšetřováni podle zákona na ochranu republiky, zamrazilo mě. Padesátá léta jsou ještě mezi námi - kdo má jiný názor než strana a vláda, půjde do šatlavy,“ zlobí se starý pán.

V sobotu během cesty do Brd poukazoval také na fakt, že Brdy jsou podle platného zákona chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Zákon pak zakazuje řadu činností a staveb. I o tom hovořili lidé, kteří se po roce sjeli z blízkého okolí, ale i z Prahy, Lhůty u Tymákova nebo Plzně.