Pro zařízení, které funguje pod křídly organizace Českého svazu ochránců přírody(ČSOP), je zmíněný počet výjimečný. „Jde o druhé nejvyšší číslo od roku 1990, kdy jsme začali existovat,“ připomíná šéf stanice i ZO Pavel Moulis s tím, že rekordních 704 pacientů z roku 2020 se asi jen tak překonat nepodaří.

Amatérští veterináři, využívající občas pokyny odborníků, vypustili loni do případy 426 vyléčených svěřenců. Nešlo jen o přímý návrat, ale také o předání pěstounským rodičům stejného druhů či metodu volného letu, která se osvědčuje především u vypouštění dravců. Do dalšího chovu či držení bylo předáno devět jedinců a 187 se jich i přes veškerou péči nepodařilo zachránit.

Václav V. u plzeňského městského soudu.
Učitel rád bil nahé dívky. I potřetí ale nejspíše vyvázne s podmínkou

Pokud jde o příčiny pobytu, řadí se k nejčastějším popáleniny nebo nárazy do drátů elektrického vedení. Častá jsou i zranění, způsobená dopravními prostředky, napadení jinými živočichy či kontakty s pevnou překážkou. „Samostatnou kapitolou jsou mláďata. Nezkušená, takže se stávají snadnou kořistí,“ doplňuje zkušený vedoucí stanice. Vyjíždí k případům nejen na Rokycansko, ale také k sousedům do oblasti Hořovicka a Berounska všeobecně.

Moulisova počítačová evidence je přesná. Všichni opeřenci i jiní tvorové jsou totiž součástí národní sítě stanic. Pokud jde o Rokycany, rekonvalescenty tu byli loni především netopýři rezaví (85 kusů), ježci západní (72), kosové černí ( 47), poštolky obecné (také 47) či labutě velké (32). Vzácnější a zajímavější druhy reprezentovali například slavík modráček, bobr evropský, vydra říční, křivka obecná či kulíšek nejmenší.

Ilustrační foto
Žena měla dusit dceru. Je ale nevinná, rozhodl soud

Součástí každodenní činnosti stanice jsou přemístění živočichů z míst, kde jim hrozí nebezpečí nebo komplikují soužití s lidmi. Takže na jaře 2021 se třeba stěhovali obojživelníci a po nich netopýři.Dodejme, že areál je nejen perfektně vybavenou zvířecí klinikou, ale také ideálním centrem pro vzdělávání. Oblíbené jsou exkurze pro děti z mateřinek i žáky základních a středních škol. Častými hosty jsou myslivci i zájemci, kteří se chtějí dozvědět více o zvířecí říši. „Snad se nám za těch 32 let neco povedlo. Dík za podporu zasluhují představitelé obou krajů, zástupci měst a obcí i sponzoři, kteří pošlou libovolný obnos či dar ve formě potravy pro handicapované jedince,“ loučí se Moulis.