Jaroslav Špaček je také hrdým ambasadorem Rokycanského deníku. Přinášíme Vám rozhovor, který nám Jaroslav poskytl v roce 2019.

Co si vybavíte, když se řekne Rokycansko?

Téměř celý život. Prožil jsem tu nádherné bezstarostné mládí a po zahraničních angažmá se vrátil. Žijí tu všichni mí nejbližší, a místa jako Hrádek, Volduchy, Rokycany nebo dnes Borek se pro mne stala srdeční záležitostí.

Jaké je Vaše nejoblíbenější místo v regionu?

Přímo z domova mám parádní výhled na vrch Žďár. Každoročně tam 1. ledna absolvujeme novoroční výšlap. A vyzdvihnout musím Padrťské rybníky v náručí Brd. Vyšlapat tam na kole, to je nezapomenutelný zážitek.

Kdo je Váš životní vzor?

Těžká otázka. Po hokejové stránce bezpochyby Ivan Vlček. Chtěl jsem být jako on. Důrazný, řízný bek, a snad se mi to trochu povedlo. Prosadil jsem se v extralize a vyzkoušel si nejslavnější hokejové ligy světa.

Jaký jste byl student?

Střední školou jsem proplouval v pohodě. Zkusil jsem i jeden semestr na vysoké škole, jenže to už nešlo s profesionálním sportem dát dohromady. Hokej zkrátka dostal přednost.

Jaroslav Špaček se synem Davidem v šatně týmu Sherbrooke Phoenix.
Stříbro je pecka, ale nemusí zůstat jen u něj, prorokuje Špaček

Kde jste potkal svou životní partnerku?

S manželkou Lenkou jsme se vídávali v Rokycanech. Jiskra ale přeskočila až na maturitním plese mého kamaráda.

Kde jinde než tady, byste chtěl žít?

Jsem maximálně spokojený patriot Rokycanska. Okresní město sice nepatří k těm největším, ale je tady vše, co potřebuji.

Máte nějaké motto, kterým se v životě řídíte?

Určitě být zdravý, protože od toho se odvíjí všechno ostatní. Nyní chci předávat zkušenosti, které jsem doma i v zahraničí načerpal. Mám štěstí, že jsem s hokejem prakticky 24 hodin denně.

Proč čtete Rokycanský deník?

Najdu v něm ucelený přehled o dění v okrese, kraji, České republice i cizině. Deník je prostě výjimečný a s chutí se začtu třeba do sobotní přílohy.