Postarala se o to desítka rokycanských gymnazistů (čtvrťáci plus oktaváni), kteří poprvé darovali nejcennější tekutinu.
„Strach určitě nemám. Spíše je to o pocitu, že mohu pomoci někomu, koho vlastně vůbec neznám,“ vyjádřila se před vyplněním vstupního dotazníku Gabriela Bejvlová ze 4. B. Spolužák Jan Špaček, doplnil, že také on reagoval na výzvu pedagogů Stanislavy Mayerové a Vladimíra Valacha, kteří podzimní akci se studentskou krví pořádají každoročně a sami jdou při odběru příkladem!
Skupina mladých lidí po odběru spěchala k počítačům. „Máme před zkouškou dospělosti a tudíž od pondělí do pátku pět až šest hodin výuky. K tomu samostudium, ale třeba nácviky pro předtančení na maturitní ples v plzeňském Parkhotelu tímhle způsobem nezvládneme,“ reagoval Špaček na náš dotaz. Třída se od prvních kontaktů před čtyřmi lety chystala finančně i společensky na lednovou událost, Jenže dnes je všechno jinak a potřebovali bychom křišťálovou kouli na prognózu, zda bude termín dodržen.
