V průběhu zimy ztratila hodně tukových zásob, proto je nutné udržovat v honitbách klid. „Volně pobíhající psi a motorkáři nutí zvířata k velkému výdeji energie. Často rušené kusy podléhají celkovému vysílení a také zánětům dýchacího ústrojí,“ varuje Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
„Přikrmujeme,“ sdělil ředitel Lesů města Rokycan Stanislav Suda. „Krmelce zásobujeme senem, na odbyt jde také obilí, kaštany a žaludy či suchý chleba,“ dodal. Lesáci doplňují krmelce jednou až dvakrát týdně.

„Pokud napadne ještě víc sněhu a umrzl by, bude třeba zásobování věnovat větší pozornost,“ shodli se rokycanští lesáci se šternberskými. „Zvěř se zatím mohla dostat až k zemi, proto seno pořádali hlavně mufloni. Teď k nim přibudou další strávníci,“ upřesňoval šéf Šternberských Václav Suda. „Přikrmujeme také šrotem, obilím a suchým pečivem, obvykle dvakrát týdně,“ sdělil. Jinak frekvenci zásobování dost ovlivňují i divoká prasata, která dobroty z krmelců vyžerou ve chvíli.

V přírodě jsou teď vidět stáda vysoké o počtu několika desítek kusů. K tomu nám Šilha řekl: „Spárkatá zvěř, a zvláště pak srnčí, se sdružuje do zimních tlup. To u neznalých vyvolává dojem, že její početní stavy jsou oproti létu vyšší. Ve skutečnosti ale během léta žije zvěř skrytě,“ vysvětloval. „Přesto ekologičtí aktivisté na základě shlukování zvěře obviňují myslivce z jejího přemnožení,“ zlobil se.

Podle něj pohyb spárkaté zvěře v tlupách rozhodně není signálem k její likvidaci. Shlukování má pomoci vysoké přežít zimní období. „Navíc bychom měli mít na paměti katastrofální důsledky zimy roku 2005/06. V mnohých oblastech až z osmdesáti procent došlo k úhynu spárkaté zvěře,“ upozornil Šilha.

To, že její stavy jsou nyní opět na normální úrovni a je zase viditelná na polích, je podle myslivců především důkazem dobré péče všech, co se o zvěř starají.