Území Brd by se mělo po případném zrušení vojenského újezdu rozdělit mezi Plzeňský a Středočeský kraj. Tento požadavek zazněl v Trokavci při jednání patnácti starostů Rokycanska a Plzně–jihu s hejtmanem Milanem Chovancem i dalšími radními našeho regionu.

„Nechceme zde žádnou neřízenou developerskou činnost. Byl jsem se poprvé podívat na Padrťských rybnících a byla to nádhera,“ přiznal hejtman. Zároveň připomněl význam uvažovaného suchého poldru pro Rokycany i fakt, že se chce se Středočechy domluvit. „Není to o boji, ale o tom, co nám patří,“ zdůraznil Chovanec v reakci na některá tvrzení ze sousedního kraje.

Zhruba polovina prostoru by tak měla znovu patřit do Plzeňského kraje a druhá pod Středočeský kraj, stejně jako tomu bylo před rokem 1949 a také v roce 1927, kdy prostor vznikl. Dosud spadá újezd se sídlem v Jincích pod Středočeský kraj, kde by současnou situaci chtěli zachovat. Cenný dokument poskytl krajskému vedení starosta Dobříva Milan Kozlík. Předložil mapy s historickými hranicemi před vytvořením újezdu a jeho úpravách v roce 1949, kdy na západ patřil například Rožmitál.

Na okraji vojenského prostoru dnes leží devět obcí z Plzeňského kraje. Čtyři z nich – Trokavec, Číčov, Dobřív a Těně – chtějí navrátit kromě katastrů také historický majetek, hlavně lesy.

Hejtman uvedl, že kraj veškeré požadavky plzeňských obcí podporuje a chce je zakomponovat do memoranda, které má být výsledkem dnešního jednání se středočeskými obcemi i krajem v Příbrami.

Trokavecké sezení se týkalo i zachování vojenského prostoru jako zásobárny vody pro obce na jeho okraji. Právě s vlastní pitnou vodou mají obce největší problémy. Diskuse se točila také kolem zřízení chráněné krajinné oblasti. „Doporučuji vám, aby vaše obce byly mimo. Neměly by pak potíže se svým rozvojem,“ upozornil přítomné radní pro životní prostředí Petr Smutný. O závěr oficiální části se postaral Vladimír Šmolík. Informoval, jak Rokycany přistupují k protipovodňovým opatřením.