Jménem rodiny všem, kteří se o to zasloužili - jmenovitě pak iniciátorce Miluši Vykopalové, Janu Balounovi, Janu Englerovi a Václavu Zeithamlovi – poděkoval důstojníkův synovec Mirko Strankmūller: „Pro charakterové vlastnosti Josefa žije v rodině jeho památka stále,“ sdělil přítomným.

Náměstek ministra vnitra a patriot Radnicka Jaroslav Salivar pak v rychlosti zmapoval cestu Strankmūllera. „Věrný své vojenské přísaze přes Slovensko, Maďarsko, Francii a další státy dorazil do Velké Británie, aby tu v naší jednotce bojoval. Dostal se mezi dvě stě dvacet vojáků elitní skupiny Commandos, jež se v Severním Irsku připravovali na první vysazení paraskupin v Československu. Během výcviku, kvůli budoucí připravenosti výsadkářů značně krutého, však tragicky zahynul. Nedožil se konce války, ale dělal vše pro to, aby k němu napomohl,“ uvedl Salivar.

Předtím, než čestní hosté položili k pamětní desce květiny, Jindřich Sitta, místopředseda Československé obce legionářské a bývalý velitel naší polní nemocnice v Afghánistánu, vystoupil proti objevujícím se pokusům o znevažování a špinění zásluh v boji za svobodu a doložil varování několika nedávnými příklady.