Těšit se na ně můžete každou prázdninovou středu. Dnes 1. díl.

Roky hrůzy prožila žena zavřená ve sklepě v domě ve vesnici Buková mezi Přešticemi a Horšovským Týnem. „Před 24 či 26 lety měla dívka M. známost se synem jistého rolníka ze sousední vesnice. Chtěli se vzít, avšak otec dívky bránil tomu. Od té doby stala se dívka těžkomyslnou, kterážto těžkomyslnost přešla u ní v šílenost, když milý její s jinou se oženil. Od té doby nesnesla ničeho na těle, škubala se sebe šaty, trhala peřiny a vůbec vše, co jí do rukou přišlo, a seděla celý den doma, slova nemluvíc, v koutě jizby. Jelikož jinak nikomu neublížila, nechal ji bratr, gruntovník v Bukové, doma. Znenáhlu uvykli lidé na šílenou a nikdo si ji zvláště nevšímal, takže konečně přišla v zapomenutí, a to tím spíše, jelikož po leta nebyla již spatřena,“ líčí týdeník Šumavan. Dodává, že po letech došlo na okresní hejtmanství v Horšovském Týně udání, že dívka je vězněna ve sklepě. „Komise, jež ihned vydala se na místo, shledala, že pohříchu udání jest pravé. Nešťastnou 42 neb 44letou ženštinu nalezli ve sklepě, kam nikdy nevnikne paprsek sluneční, úplně nahou, plnou špíny a vlastního kalu, sedící na víšku slámy, jenž byl jejím ložem. Okresní komisař dal ji ihned umýt, očistit, obléci a vyvést z děsného místa. Zároveň dal zavolati lékaře, jemuž byla nešťastnice dána na pozorování a v ošetřování. Nevysvětlitelné zdá se to, jak mohla ubohá v netopeném sklepu nahá a v kruté zimě vydržet, že nezmrzla,“ konstatuje Šumavan s tím, že žena podle vyšetřování strávila ve sklepě minimálně šest let. Autor pátrá také po tom, proč ji tam bratr zavřel, a dochází k názoru, že nejspíše ze studu, neboť peněz má dost a není to skrblík. Dodává, že muž je vyšetřován a hrozí mu trest. A uzavírá tím, že ani dívčin bývalý milý neměl šťastný osud, neboť se několik let po svatbě oběsil ve stodole. (1872)

Na Sušicku byla spáchána vražda. Hospodská v návalu vzteku umlátila dívku, která u ní pásla housata a jedno jí pošlo. Mrtvolu poté v chlévě v hnoji zakopala. Když si pro ni četníci přišli, dívku ale nenalezli. Až s odstupem času se hospodská přiznala, že dívku odtáhla do potoka, kde byla nalezena v poloze vsedě. „Za minulých parných dnů muselo zapáchnutí mrtvoly strašně pokročiti. Očekáváme s dychtivostí vyjasnění této události,“ píše na závěr své zprávy týdeník Šumavan. (1867)

Truchlivá věc přihodila se v Nových Mitrovicích v blovickém okrese. Dvě chudé osoby, matka a dcera, nemaje, čeho by k obědu požily, odebraly se do nedalekého lesa na smrže a charpáče, což je dle týdeníku Šumavan zvláštní druh ranných smržů. Přinesly si domů plný košík, houby daly vařit, přidaly k nim hrubé strouhání z černé žitné mouky. Aniž to zcedily, puzeny hladem jedly. Pociťovaly tíži v žaludku, přesto dcera požila stejné jídlo i druhý den. „Obě začaly od nohou otékati, načež dcera bez pomoci lékařské zemřela. Matce posláno pro lékaře do Spáleného Poříčí, jenž prohlásil nemoc za nezhojitelnou, načež nebohá brzy za dcerou na věčnost se odebrala,“ líčil týdeník Šumavan. (1867)

V Tupadlech nedaleko Klatov se oběsil hospodář, který následkem pletich s lichváři o své dosti značné jmění přišel. „Obec vykázala nešťastnému byt v obecní pastoušce, kdež bídnému životu konec učinil,“ líčí týdeník Šumavan. (1868)