Výtěžek akce přispívá na speciální pomůcky. Takové, které mluví nebo mají hmatový displej, dále na vodicí psy a osobní asistenty, aby děti, jež nevidí, mohly navštěvovat běžné školy a senioři naopak nemuseli trávit život v ústraní ústavů. „Světluška zkrátka pomáhá rozsvěcet lidem svět, aby mohli kráčet za svými cíli,“ říkají organizátoři.

V Rokycanech se už tradičně do světluškové akce zapojují studenti Střední odborné školy Rokycany. Tentokrát to byla třída ekonomického lycea. „Všichni se účastní dobrovolně, nikdo ani na chvíli nezaváhal,“ pyšně sdělili učitelé.

Po městě se rozešlo třináct dvojic. Odměnou za příspěvek nabízely magnetku, náramek a přívěsek na klíče. „Máme jich více než stovku, ale věřím, že tu nebudeme až do šesti navečer,“ sdělila Adéla Riegerová, „lidé mají dost pochopení." "Párkrát nás sice odmítli, údajně pro spěch, ale nic ošklivého jsme si zatím nevyslechly,“ dodala Katka Vágnerová. Adéla doplnila, že lidé pořád ještě slyší na to, že by slabším měli pomáhat.

Mezi těmi, které na ulici zastavili, byla i Jaroslava Trykarová. „Myslím, že nevidomí to mají hodně těžké. Spoustu krásných věcí, co jsou na světě, nevidí. Mám vadu kyčle a vím, jak je tím člověk omezený, ale proti nevidomým je to nic,“ zareagovala při setkání se světluškami.

„Každé tělesné postižení je těžkým hancapem, všechno potřebujeme,“ zvažovala Adéla. „Ale ztráta zraku ze všech smyslů asi oslabí nejvíce,“ mínila Katka.