Na pracovištích technických oborů byla k vidění prezentace devíti žákovských projektů. Zámečníci se pustili i do ručního kování, jehož základům se rovněž učí. Jaroslav Vrátný a Jindřich Novák, oba druháci, překvapili mnohé. „Oceňoval jsem, že odhadli zahřátí materiálu ve výhni na optimální teplotu, aby se jim pak dobře kovalo, a ještě se práce zhostili s patřičným výkladem. Při výrobě důlčíků kluci navíc ukázali kalení. „Máme radost, že se naše prezentace spolužákům i učitelům líbila,“ shodli se ´kováři´. „Kolegy, co je znají třeba jen na základě zvládání angličtiny či češtiny, manuální zručnost a šikovnost kluků hodně překvapila,“ usmíval se Václav Tejček, učitel odborného výcviku. „Potěšilo mě,“ dodal, „že kluci si k předvádění profese připravili ještě na noteboocích zmapování historie kovářského řemesla v okrese. Neopomněli hamr, kování zápustků ve Zbirovii ani další místa,“ pochválil svěřence učitel.

Kousek opodál další skupinka předváděla demontáž a montáž valivých ložisek a objasňovala rozdíl mezi nimi a kluznými. Přidala i charakteristiky a využití. Tomáš Černý si vzal na mušku opravárenství a údržbu soustruhu. Ukázal, kde ho promazat, vysvětlil kontrolu házivosti a rovnoběžnosti před zahájením práce. V sousedství zase obráběči kovů demonstrovali a vysvětlovali technologický postup výroby polotovaru, z něhož potom vznikl šroub se závitem. Další se pustili do výkladu o určení řezných rychlostí při obrábění a názorně to demonstrovali na soustružení vnějších a vnitřních válcových ploch. Mechanici – seřizovači předváděli výrobu přípravku pro uchycení kruhové závitové čelisti. Pustili se do toho for– mou soustružení a frézování.

„Každý z projektů zaujal,“ konstatoval zástupce ředitele Václav Žíla. K posledně popsané prezentaci mechaniků – seřizovačů pak dodal. „Byla se radost na ně dívat. Jsem pyšný, jak schopné žáky máme.“