Předchozí
1 z 26
Další

Čerchovský okruh - běžky

Čerchov.Čerchov.Zdroj: Do Quoc Viet

Obtížnost: náročná trasa s velkým převýšením
Výchozí místo: rozcestí Pod Čerchovem (parkoviště s omezenou kapacitou pouze se zimní výbavou, nebo parkoviště v Caparticích)
Délka trasy: 13,4 km
Převýšení: 194 m
Možnost občerstvení: žádná, doporučujeme svačinu

Z rozcestí Pod Čerchovem trasa na začátku kopíruje modrou turistickou značku, ze které odbočíte vlevo na silnici bez posypu. Zhruba po 200 m vás čeká prudší stoupání, dlouhé 300 m, k areálu bývalé roty na Malinové hoře (963 m n. m.), kde byla zřízena turistická a lyžařská útulna. V teple si tu můžete odpočinout a občerstvit se z vlastních zásob. Odtud vede cesta téměř po rovině až k jednomu z nejkrásnějších míst s výhledem na Čerchov (1 042 m n. m.), nejvyšší vrchol Českého lesa.

Zdroj: Plzeňský kraj

Následuje dlouhý, bezpečný sjezd k lesní chatě Pod Vodárnou s posezením. Od ní budete pokračovat mírně zvlněným terénem k rozcestí Na Zlomu, kde si můžete odpočinout v dřevěném přístřešku a načerpat síly před závěrečnou etapou. Nejprve budete sjíždět dlouhým klesáním, které končí prudší levotočivou zatáčkou. Po ní následuje delší mírné stoupání a zvlněný terén k Rajské vyhlídce. Lepším výhledům dnes brání vzrostlé stromy. Pokračovat budete po trase tzv. Horizontály zpočátku z kopce dolů a pak vystoupáte 2,5 km zpět k rozcestí Pod Čerchovem.

Zdroj: Plzeňský kraj

Čerchovský okruh - pěšky

Obtížnost: náročná trasa s velkým převýšením
Výchozí místo: rozcestí Pod Čerchovem (parkoviště s omezenou kapacitou pouze se zimní výbavou, nebo parkoviště v Caparticích)
Délka trasy: 10 km
Převýšení: 386 m
Možnost občerstvení: žádná, doporučujeme svačinu

Z rozcestí Pod Čerchovem půjdete do kopce po tzv. Stadionce, cestě, kterou nechal vybudovat hrabě Bedřich Stadion na začátku 20. století. Na rozcestí Na Čerchov odbočíte doleva k nejvyššímu vrcholu Českého lesa (1 042 m n. m). Již na konci 19. století stála na Čerchově jednoduchá dřevěná rozhledna a turistická útulna. Rozhledna byla v prvních letech 20. století nahrazena kamennou stavbou Kurzovou věží. V roce 1938 obsadila objekty německá armáda a po druhé světové válce ji vystřídala pohraniční stráž. Vedle kamenné rozhledny vyrostla vojenská betonová pozorovatelna, vysoká 30 m, a několik dalších budov.  Po čtyřicet let byla tato oblast uzavřena.  V roce 1999 získal Kurzovu věž zpět Klub českých turistů a po rekonstrukci ji otevřel veřejnosti. Vyhlídková plošina ve výšce 16,4 m skýtá panoramatický pohled na Šumavu, za dobré viditelnosti lze spatřit i Alpy. V zimních měsících je však uzavřena.

Zdroj: Plzeňský kraj

Za pěkného počasí si krásné výhledy můžete užít i z vrchu samotného, zejména západním směrem. Dolů se vydáte po modře značené trase, vedoucí po historické Hanově cestě směrem k České studánce. Na některých úsecích jsou dosud patrné kamenné schody. Stezka vede národní přírodní rezervací Čerchovské hvozdy, která je s rozlohou 327 ha nejrozsáhlejším chráněným územím v Českém lese. Minete kóty Malého Čerchova (988 m n. m.) a Sedlové jedliny (927 m n. m.) a modrou značku opustíte na rozcestí Česká studánka, kde vyvěrá silný pramen zastřešený altánem. Odtud budete pokračovat po žluté k rozcestí Zelená chýše a tzv. Horizontálce. Po ní vyjdete závěrečných 3,5 km až k rozcestí Pod Čerchovem.

Zdroj: Plzeňský kraj

K Padrťským rybníkům - běžky

Padrťské rybníky.Padrťské rybníky.Zdroj: Lenka Boříková

Obtížnost: nenáročná trasa s malými, pozvolnými převýšeními
Délka trasy: 10,5 km
Převýšení: 103 m
Výchozí místo: Trokavec – parkování v centru obce nebo u lesa nad Trokavcem (dle sjízdnosti)
Možnost občerstvení: Trokavec – Hospůdka Na Pančavě

Z centra obce se vydáte po značené cyklotrase č. 2154 kolem vrchu Okrouhlík (708 m n. m.) ke skále nazvané Marie Terezie a dále sjezdem dolů až na hráz Hořejšího Padrťského rybníka. Padrťské rybníky, pojmenované podle zdejší zaniklé obce Padrť, jsou jedním z nejvýznamnějších turistických cílů středních Brd. Byly založeny v 16. století majitelem mirošovského a rožmitálského panství Floriánem Gryspekem z Gryspachu jako zdroj vody pro plavení dřeva pro místní hutě. V současnosti jsou součástí CHKO Brdy.

Zdroj: Plzeňský kraj

Za pěkného počasí si můžete vychutnat pohledy na okolní scenerie, připomínající šumavské pláně. Od hráze vystoupáte po červené turistické značce k zaniklému benediktinskému teslínskému klášteru (dnes jsou zde patrné pouze základy staveb) a dále na křižovatku pod Břízkovcem (718,8 m n. m.), na jehož vrcholu měl být vybudován radar americké protiraketové obrany. Odbočíte po červené značce doprava a na křižovatce se vydáte rovně, projedete kolem Trokavecké skály, kde se napojíte na cyklotrasu č. 2154, a vydáte se zpět k parkovišti.

Zdroj: Plzeňský kraj

K Padrťským rybníkům - pěšky

Obtížnost: nenáročná trasa s malými, pozvolnými převýšeními
Výchozí místo: Trokavec – parkování v centru obce nebo u lesa nad Trokavcem
Délka trasy: 10,5 km
Převýšení: 103 m
Možnost občerstvení: Trokavec – Hospůdka Na Pančavě

Z centra obce se vydáte po značené cyklotrase č. 2154 kolem vrchu Okrouhlík (708 m n. m.) ke skále nazvané Marie Terezie a dále z kopce dolů až na hráz Hořejšího Padrťského rybníka. Padrťské rybníky, pojmenované podle zdejší zaniklé obce Padrť, jsou jedním z nejvýznamnějších turistických cílů středních Brd. Byly založeny v 16. století majitelem mirošovského a rožmitálského panství Floriánem Gryspekem z Gryspachu jako zdroj vody pro plavení dřeva pro místní hutě. V současnosti jsou součástí CHKO Brdy. Za pěkného počasí si můžete vychutnat pohledy na okolní scenerie, připomínající šumavské pláně.

Zdroj: Plzeňský kraj

Od hráze vyjdete mírným stoupáním po červené turistické značce k zaniklému benediktinskému teslínskému klášteru, který zde stával ve středověku a byl zničen husity v první polovině 15. století. Dnes jsou zde patrné pouze základy staveb a dva rybníčky. Odsud budete pokračovat na křižovatku pod Břízkovcem (718,8 m n. m.), na jehož vrcholu měl být vybudován radar americké protiraketové obrany. Odbočíte po červené značce doprava a na křižovatce se vydáte rovně, projdete kolem Trokavecké skály, kde se napojíte na cyklotrasu č. 2154, a vydáte se zpět k parkovišti.

Zdroj: Plzeňský kraj

Za zaniklými obcemi Brd - běžky

Padrťské rybníky.Padrťské rybníky.Zdroj: Ludmila Trávníčková

Obtížnost: nenáročná trasa s malými pozvolnými převýšeními, jediným úskalím může být, že některé cesty budou prohrnuty a případně posypány, ale přesto bývají po okraji sjízdné
Výchozí místo:
 Míšov – parkoviště u Grilu Míšov
Délka trasy: 18 km
Převýšení: 88 m
Možnost občerstvení: Míšov – Gril Míšov

Z parkoviště u Grilu v centru obce Míšov se vydáte severním směrem k počátku lesní cesty Míšovská, značené červenou turistickou značkou. Mírným stoupáním (asi 3 km) se dostanete k odbočce na Břízkovec (718,8 m n. m.), na jehož vrcholu měl být vybudován radar americké protiraketové obrany. Budete pokračovat stále po červené značce kolem zaniklého benediktinského teslínského kláštera (dnes jsou zde patrné základy staveb) a sjedete dolů až k hrázi Hořejšího Padrťského rybníka. Po hrázi se dostanete po modré značce až na louku Studánka. Naproti sobě spatříte alej podél cesty mezi Padrtí a Bukovou. Zde stávaly obce Přední a Zadní Zábělá, které za druhé světové války obsadili Němci a v padesátých letech byly armádou vysídleny a srovnány se zemí. Na místě pak vznikla střelnice.

Zdroj: Plzeňský kraj

Dnešní dominantou je majestátní 350 let starý dub, vysoký přes 16 m a s obvodem kmene téměř 8 m. Po zdolání luk pojedete po asfaltce směrem k Zadní Záběhlé. Ta bývá většinou protažená a posypaná. Přesto můžete pohodlně pokračovat při okrajích, ale dejte pozor na případná projíždějící auta. Dále sjedťe z kopce dolů k bývalé obci Padrť. Za pěkného počasí vás jistě ohromí okolní scenerie s vrcholy Palcíř (725 m n. m.), Kočka (789 m n. m.), Paterák (814 m n. m.) a Praha (862 m n. m.). Postupujte dále až na hráz Dolejšího Padrťského rybníka, kde se rozkládala náves obce. Poté se vydejte dubovou alejí k hrázi Hořejšího Padrťského rybníka. Minete loveckou chatu Dzůrovku a pak se budete vracet zpět nejprve stoupáním k teslínskému klášteru na křižovatku cest pod Břízkovcem a po červené do Míšova.

Zdroj: Plzeňský kraj

Za zaniklými obcemi Brd - pěšky

Obtížnost: nenáročná trasa s malými pozvolnými převýšeními
Výchozí místo: Míšov – parkoviště u Grilu Míšov
Délka trasy: 10,5 km / 14 km (pozor na kilometráž, Mapy.cz ukazují 13,1 km)
Převýšení: 188 m / 206 m
Možnost občerstvení: Míšov – Gril Míšov, Zavěšená káva

Z parkoviště u Grilu v centru obce Míšov se vydáte severním směrem k počátku lesní cesty Míšovská, značené červenou turistickou značkou. Mírným stoupáním (asi 3 km) dojdete k odbočce na Břízkovec (718,8 m n. m.), na jehož vrcholu měl být vybudován radar americké protiraketové obrany. Budete pokračovat stále po červené značce kolem zaniklého benediktinského teslínského kláštera, který zde stával ve středověku. Odsud sejdete dolů z kopce až k hrázi Hořejšího Padrťského rybníka. Padrťské rybníky, pojmenované podle zdejší zaniklé obce Padrť, jsou jedním z nejvýznamnějších turistických cílů středních Brd. Byly založeny v 16. století majitelem mirošovského a rožmitálského panství Floriánem Gryspekem z Gryspachu jako zdroj vody pro plavení dřeva pro místní hutě. V současnosti jsou součástí CHKO Brdy. Za pěkného počasí si můžete vychutnat pohledy na okolní scenerie, připomínající šumavské pláně. Odsud se po stejné trase vydejte zpět do Míšova.

Zdroj: Plzeňský kraj

Cestu si můžete prodloužit dále po červené turistické značce k hrázi Dolejšího Padrťského rybníka, kde stávala náves zaniklé obce Padrť, založené již v 16. století německými hutníky. Po ukončení železářské výroby v 19. století se místo stalo vyhlášeným letoviskem horského charakteru. Za pěkného počasí vás jistě ohromí okolní scenerie s brdskými vrcholy Palcíř (725 m n. m.), Kočka (789 m n. m.), Paterák (814 m n. m.) a Praha (862 m n. m.). Cesta je též součástí naučné stezky Okolím Padrťských rybníků, dlouhé 13 km. Z Padrtě se vydejte stejnou cestou zpět do Míšova.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍Capartický okruh - běžky

Výhledy J. Š. Baar.Výhledy J. Š. Baar.Zdroj: Luděk Fichtl

Obtížnost: lehká trasa s možností prodloužení o obtížnější hřebenový okruh
Výchozí místo: Capartice – parkoviště
Délka trasy: 8,5/16 km
Převýšení: 114m/171 m
Možnost občerstvení: není, doporučujeme svačinu

Trasu lesního výletu tvoří ucelený okruh v okolí vsi, která se kdysi nazývala Nepomuk. Nakonec se pro ni ale vžilo označení podle „capartů“, tedy malých pozemků, které zdejší osadníci vlastnili. Přístup pro běžkaře je z parkoviště u hlavní silnice spojující Klenčí pod Čerchovem s německým Waldmünchenem. Po silničce kolem křížku se dostanete k domkům, mezi nimiž zatáčí běžkařská cesta doprava. Čeká vás úvodní stoupání, při kterém překonáte ostroh v nadmořské výšce přes 810 m. Po krátkém sjezdu budete znovu nabírat výšku spolu se žlutou turistickou značkou až k areálu sjezdovky Sádek. Následuje krátký úsek nad svažujícím se údolíčkem, na němž se obrátíte do protisměru. Širší cesta vás přivede pod Bučinu (860 m), jejíž vrchol je nejvyšším bodem na trati. Zdoláte ho krátkým výšvihem, který si ale můžete odpustit využitím přímo vedoucí zkratky.

Zdroj: Plzeňský krajPosléze už vás čekají jen samá pozitiva – začíná zde více než dvoukilometrové klesání, při němž nejprve sjedete na červeně značenou Baarovu stezku. Ta vás přivede k malému rybníčku, odkud pojedete rovně podél potoka. Před vámi se otevře rozlehlá louka, která se v zimě mění s mírnou nadsázkou v lyžařský areál. Každopádně si tu můžete v protažených serpentinách hezky zafinišovat při návratu do Capartic. Okruh si můžete prodloužit o hřebenový úsek. Od sjezdovky vede červená značka (zimní přerušovaná modrá) pod vrchem Sádkova skála (847 m n. m.) a prudším stoupáním na Haltravu (882 m n. m.). Když zdoláte ještě vzdálenější vrch Škarmanka (888 m n. m.), přidáte si i s návratem po stejné trase celkem 8 km.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍Capartický okruh - pěšky

Obtížnost: středně náročná trasa
Výchozí místo: Capartice – parkoviště
Délka trasy: 14,1 km
Převýšení: 186 m
Možnost občerstvení: není, doporučujeme vzít si svačinu

Trasu výletu tvoří okruh v okolí vsi, která se kdysi nazývala Nepomuk. Výlet můžete zahájit od parkoviště u hlavní silnice spojující Klenčí pod Čerchovem s německým Waldmünchenem. Vydejte se vlevo se značením naučné stezky Capartické louky, Za rybníčkem se napojíte na červeně značenou Baarovu stezku, s níž budete vlevo stoupat po zalesněném úbočí vrchu Bučina (860 m n. m.). Z rozcestí budete pokračovat po neznačené asfaltce nad mokřadním svahem s prameništěm potoka. Až uvidíte zelenou turistickou značku, zabočíte s ní doprava do příkrého stoupání k rozcestí Pod Haltravou. Tady se znovu objeví červené značky Baarovy stezky, které vás vyvedou na táhlý skalnatý hřeben. Jeho stráně pokrývá smíšený porost s převažujícími buky, který má v některých místech až pralesovitý charakter.

Zdroj: Plzeňský krajJako první zdoláte úzký vrchol Haltravy (882 m n. m.) se skalními výstupy. Kolem osamocené skály Tyrolka vyjdete ještě o něco výš na paseku s výhledem na Čerchov a dál na Škarmanku (888 m n. m.). Vraťte se po hřebeni na rozcestí Pod Haltravou, odkud vás červená se žlutou značkou přivedou na vrch Sádkova skála (847 m n. m.) s geologicky cennými útvary. Jakmile se značky oddělí, držte se tentokrát žluté, s níž přijdete na Sádek (854 m n. m.) se začátkem sjezdovky. Následuje dlouhé klesání o 150 výškových metrů na rozcestí Výhledy. Jedná se sice o nejníže položený bod tohoto výletu, ale právě odtud shlíží na celé Chodsko monumentální pomník se sochou Jindřicha Šimona Baara. Zpět do Capartic vás nasměruje modrá značka.

Zdroj: Plzeňský kraj

Z Hojsovy Stráže za šumavskými výhledy - běžky

Zima na Poledníku.Zdroj: Klára Růžková

Obtížnost: náročnější trasa s větším převýšením
Výchozí místo: Hojsova Stráž
Délka trasy: 30 km
Převýšení:  378 m
Možnost občerstvení: Hojsova Stráž, Javorná – restaurace U Silnice, Pancíř

Od kostela v Hojsově Stráži vyjdete po modré značce ve směru Můstek. Po 400 m odbočuje trasa doprava do kopce okolo zámečku. Odtud vyjdete mírným stoupáním na rozcestí Tomášův Dvůr a dále na rozcestí Nad Silnicí a Pod Můstkem. Z rozcestí Pod Můstkem pokračujte dále po NS Hojsova Stráž na rozcestí Na Hřebeni, kde se nachází Tomandlův kříž. Zde se dáte doleva po červené směrem na Můstek (1 234,6 m n. m.), nejvyšší bod výletu. Za jasného počasí můžete spatřit údolí Brčálníku, nýrské přehrady, Velký Ostrý, Špičák a Rozvodí. Dále pokračujte 3,5 km po hřebenovce na rozcestí Můstek, odtud pak po modré doprava až k bývalé obci Suché Studánky.

Zdroj: Plzeňský krajZ rozcestí Na Suchých Studánkách se dáte doleva po modré na rozcestí Suché Studánky, odkud půjdete podle zeleného turistického značení doprava k rozcestníku Šukačka. Název osady pochází pravděpodobně ze srbského slova „šuka“ (koza). Dále pokračujte okolo Fišerova dvora na silnici, kde se dáte doleva k restauraci U Silnice. Odtud vystoupáte po žluté na rozcestí U Obrázku (978 m n. m.), pokračujtestále po žluté doprava směrem na rozcestí Šmauzy (rašeliniště s chráněnou květenou) a dále po modré trase až k Novému Brunstu. Dále vyrazíte po zelené trase ve směru Hofmanky, odkud lze spatřit Velký Javor a při dobré viditelnosti i Alpy. Dále pokračujte po zelené až pod dnes již historickou lanovku Pancíř, která bez potíží funguje již od roku 1970 a vystoupejte až na Pancíř. Z Pancíře se vydáte po červené trase k Tomandlovu kříži a od Tomandlova kříže zpět do Hojsovy Stráže po naučné stezce, kterou jste přišli.

Zdroj: Plzeňský kraj

Z Hojsovy Stráže za šumavskými výhledy - pěšky

Obtížnost: středně náročná trasa
Výchozí místo: Hojsova Stráž – kostel
Délka trasy: 11 km
Převýšení: 378 m
Možnost občerstvení: Hojsova Stráž

Od kostela v Hojsově Stráži vyjdete po modré značce ve směru Můstek.  Po 400 m odbočuje turistická trasa a zároveň naučná stezka Hojsova Stráž doprava do kopce okolo zámečku. Kdysi to byla chalupa postavená na „kovářské louce“. Sloužila jako chudobinec. Odtud vyjdete mírným stoupáním na rozcestí Tomášův Dvůr a budete pokračovat dále rovně až ke státní silnici, kde odbočíte doleva směrem k Železné Rudě. Po necelém kilometru ze silnice zahnete doprava do údolí k osadě Brčálník a po pár desítkách metrů spatříte dřevěný přístřešek. I když dnes panoramatické vyhlídce brání vzrostlé stromy, stále je odtud krásně vidět na hluboké údolí Úhlavy, na vrcholy Můstek (1 235 m n. m.) a Pancíř (1 214 m n. m.) s horskou chatou a sjezdovkou, Špičák (1 202 m n. m.) s rozhlednou nebo Jezerní horu (1 344 m n. m.).

Zdroj: Plzeňský krajDále pokračujte dále po silnici směrem k osadě Brčálník a zhruba po 800 m se napojíte na žlutou turistickou značku, po které dojdete přes rozcestí U Silnice k rozcestí Nad Silnicí a Pod Můstkem. Zde odbočíte po modré značce a vystoupáte na Můstek (1 234,6 m n. m.), nejvyšší bod výletu. Za jasného počasí můžete spatřit údolí Brčálníku, nýrské přehrady, Velký Ostrý, Špičák a Rozvodí. Stejnou cestou sejdete k rozcestí Pod Můstkem a dále půjdete přes rozcestí Nad Silnicí a Tomášův Dvůr zpět do Hojsovy Stráže ke kostelu. Po modré značce můžete pokračovat po hlavní silnici směrem na Hamry a zhruba po 200 m přijdete k místní turistické zajímavosti, tzv. šumavskému orloji se zvonkohrou a několika ciferníky.

Zdroj: Plzeňský kraj

Proti proudu Modravského potoka na Březník - běžky

Modrava, Březník.Modrava, Březník.Zdroj: Do Quoc Viet

Obtížnost: středně náročná trasa
Výchozí místo: Modrava
Délka trasy: 16 km
Převýšení: 172 m
Možnost občerstvení: Modrava

Z Modravy se vydáte od rozcestí naproti Dřeváku po modré turistické značce. I když se stopa upravuje zhruba o 300 m dál, většinou je možné vyrazit na běžkách již odsud. Nejprve budete pokračovat po levém břehu Modravského potoka a zhruba v polovině cesty k Březníku přejedete na jeho pravý břeh. Mírným stoupáním vyšlápnete k rozcestí Na Ztraceném, odkud pojedete stále dál po modré turistické značce až na Březník, kde se proti vám otevírá Luzenské údolí směřující k hoře Luzný (Lusen,1 373 m n. m.), ležící na bavorské straně.

Zdroj: Plzeňský krajPo pravé straně se ve svahu nachází březnická hájenka, kde se odehrává děj známého románu Karla Klostermanna Ze světa lesních samot“. Poté se vrátíte 2 km zpět k rozcestí Na Ztraceném a odsud vás čeká větší stoupání po žluté turistické značce směrem k Filipově Huti. Po 2,5 km u rozcestníku Černohorská nádrž ale odbočíte vlevo na červenou turistickou značku, po níž trasa příjemně klesá k Modravskému mostu a zpět do Modravy dvoukilometrovým úsekem, kterým jste začínali.

Zdroj: Plzeňský kraj

Proti proudu Modravského potoka na Březník - pěšky

Obtížnost: nenáročná trasa/ středně náročná trasa
Výchozí místo: Modrava
Délka trasy: 5/16 km
Převýšení: 40/ 172 m
Možnost občerstvení: Modrava

Modrava byla dříve dřevařskou osadou na soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka, z nichž vzniká řeka Vydra. Dnes je významným celoročním centrem horské turistiky. V tzv. Dřeváku tu můžete navštívit interaktivní expozici dřevařství. Z protějšího rozcestí vyrazíte po modré turistické značce proti proudu Modravského potoka až k Modravskému mostu. Odtud se můžete stejnou cestou vrátit. Pokud si chcete udělat delší výšlap, pokračujte mírným stoupáním k rozcestí Na Ztraceném a dále až k Březníku, odkud si za jasného počasí můžete vychutnat krásné výhledy do Luzenského údolí a na horu Luzný (Lusen,1 373 m n. m.), ležící na bavorské straně.

Zdroj: Plzeňský krajPo pravé straně se ve svahu nachází březnická hájenka. Původní dřevěná hájovna byla později přestavěna na kamennou budovu a později sloužila pohraniční stráži. Na začátku 21. století byla zrekonstruována a stala se vyhledávaným vyhlídkovým místem. Odehrává se tu také děj známého románu Karla Klostermanna Ze světa lesních samot“. Během letní sezony je zde k dispozici občerstvení, v zimním období je bohužel zavřeno. Poté se vrátíte 2 km zpět k rozcestí Na Ztraceném a odtud půjdete do kopce po žluté turistické značce směrem k Filipově Huti. Po 2,5 km u rozcestníku Černohorská nádrž ale odbočíte vlevo na červenou turistickou značku, po níž dojdete příjemným klesáním k Modravskému mostu a zpět do Modravy dvoukilometrovým úsekem, kterým jste začínali.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍Údolím Roklanského potoka k Tříjezerní slati - běžky

Roklanský potok.Roklanský potok.Zdroj: Klára Růžková

Obtížnost: nenáročná trasa
Výchozí místo: Modrava
Délka trasy: 11 km
Převýšení: 103 m
Možnost občerstvení: Modrava

Z Modravy se vydáte po červené turistické značce krásným otevřeným údolím meandrujícího Roklanského potoka, po rovině směrem k Rybárně, bývalé hájence. S rybami však nemá nic společného, jméno dostala po svém posledním majiteli Fischerovi (česky Rybář).  Po dalších zhruba 2,5 km se trasa nad potokem zvedá směrem k rozcestí Javoří Pila. Tento rozcestník označuje místo, kde dříve stávala na Javořím potoce pila. Následně vás čeká téměř dvoukilometrové stoupání lesem k Tříjezerní slati, pojmenované podle tří rašelinných jezírek. Odsud cesta dále nejprve klesá lesem a pak následuje velmi prudký sjezd zpět k Rybárně a podél Roklanského potoka návrat po stejné trase zpět do Modravy.

Zdroj: Plzeňský krajPozor, sjezd k Rybárně od slati je prudký. Méně zdatní běžkaři mohou zvolit opačný směr: Modrava – Rybárna – Tříjezerní slať – Rybárna – Modrava, takže od Rybárny vyšlápnete prudší kopec ke slati, dlouhý zhruba 400 m (je zde směrovka Tříjezerní slať, kopec není značen turistickou značkou, ale nelze přehlédnout), a pak sjedete dolů lesem k Javoří Pile. Tady není klesání tak rychlé, záleží na typu a kvalitě sněhu i běžecké stopy. Od Javoří Pily se podél Roklanského potoka budete vracet převážně mírnějším klesáním zpět do Modravy.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍Údolím Roklanského potoka k Tříjezerní slati - pěšky

Obtížnost: středně náročná trasa
Výchozí místo: Modrava
Délka trasy: 11 km
Převýšení: 103 m
Možnost občerstvení: Modrava

Z Modravy se vydáte po červené turistické značce krásným otevřeným údolím meandrujícího Roklanského potoka, po asfaltové cestě směrem k Rybárně, bývalé hájence. S rybami však nemá nic společného, jméno dostala po svém posledním majiteli Fischerovi (česky Rybář).  Cestou se můžete kochat nádhernou okolní přírodou. Po dalších zhruba 2,5 km se trasa nad potokem zvedá směrem k rozcestí Javoří Pila. Tento rozcestník označuje místo, kde dříve stávala na Javořím potoce pila. Později se z ní stal oblíbený hostinec a noclehárna. Následně vás čeká téměř dvoukilometrové stoupání lesem k Tříjezerní slati, pojmenované podle tří rašelinných jezírek. Největší má rozlohu 7 arů a hloubku 2 m.

Zdroj: Plzeňský krajZajímavostí je také, že tady ročně spadne průměrně 1 100 mm srážek a je zde 160 mrazových dnů. Kolem jezírek se nachází  asi 200 m dlouhý naučný okruh s 11 zastaveními – v zimním období je sem ale vstup zakázán. Vyskytuje se tu mnoho vzácných rostlin. Od slati budete pokračovat dolů lesem a pak prudkým kopcem zpět k Rybárně a podél Roklanského potoka se vrátíte po stejné trase zpět do Modravy. Tato obec byla dříve dřevařskou osadou na soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka, z nichž vzniká řeka Vydra. Dnes je významným celoročním centrem horské turistiky. Můžete zde navštívit interaktivní expozici dřevařství.

Zdroj: Plzeňský kraj

Z Hojsovy Stráže na Můstek - běžky

Můstek, pohled do krajiny.Můstek, pohled do krajiny.Zdroj: Klára Růžková

Obtížnost: náročnější trasa s větším převýšením
Výchozí místo: Hojsova Stráž – kostel
Délka trasy: 12,7 km
Převýšení: 356 m
Možnost občerstvení: Hojsova Stráž

Od kostela v Hojsově Stráži vyjdete po modré trase ve směru Můstek. Po 400 m je odbočka doprava do kopce okolo zámečku, který byl v roce 1811 postaven Wolfgangem Zelzerem jako chalupa na „kovářské louce“. Sloužila jako chudobinec. Odtud vyjdete mírným stoupáním na rozcestí Tomášův Dvůr a dále na rozcestí Nad Silnicí a Pod Můstkem, odkud budete pokračovat dále na rozcestí Na Hřebeni, kde se nachází Tomandlův kříž. Zde se dáte doleva po červené hřebenové cestě až na Můstek (1 234,6 m n. m.), kde vás čeká nejvyšší bod tohoto výletu. Po orkánu Kyrill je odtud dobrý výhled na východní i západní stranu, můžete odtud spatřit údolí Brčálníku, nýrské přehrady, Velký Ostrý, Špičák a Rozvodí. Pokračujte až na rozcestí Na Sjezdovce, kde odbočíte doleva.

Zdroj: Plzeňský krajPo několika metrech spatříte po pravé straně křížKarla Teischla, který byl v těchto místech v roce 1944 zastřelen. Karl Teischl byl řezníkem a hostinským v Zelené Lhotě. Jako mnozí musel narukovat do německé armády a vzhledem k jeho řemeslu ho posléze zařadili do kuchyně generálního štábu v Berlíně. Stal se jedním z účastníků příprav atentátu na A. Hitlera a následného pokusu o převrat (operace Valkýra). Po nezdařené akci následovalo zatýkání a popravy. Karl Teischl uprchl domů a ukrýval se v lesích kolem hory Můstek. Prozradily jej až stopy ve sněhu. Po několika týdnech byl vypátrán a na místě zabit. Postupujte dál až k bodu záchrany KT 052, kde opustíte červenou značku a v pravotočivé zatáčce odbočíte doleva po vrstevnici, po které půjdete 2,5 km až na rozcestí Nad Silnicí. Odtud pokračujte zpět po modré značce doprava na rozcestí Tomášův Dvůr a dále zpět do Hojsovy Stráže.

Zdroj: Plzeňský kraj

Z Hojsovy Stráže na Můstek - pěšky

Obtížnost: náročnější trasa s větším převýšením
Výchozí místo: Hojsova Stráž – kostel
Délka trasy: 12 km
Převýšení: 356 m
Možnost občerstvení: Hojsova Stráž

Hojsova Stráž, původně farní obec příslušná Královskému hvozdu, je prvně zmiňována jako samota v roce 1575. Její dominantou je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie se šindelovou střechou, postavený na počátku 19. století. Od kostela vyjdete po modré turistické trase ve směru Můstek. Po 400 m odbočuje turistická trasa a zároveň naučná stezka Hojsova Stráž doprava do kopce okolo zámečku. Kdysi to byla chalupa, kterou nechal postavit Wolfgang Zelzer v roce 1811 na „kovářské louce“ pro svou matku Margaretu. Sloužila jako chudobinec. Odtud vyjdete mírným stoupáním na rozcestí Tomášův Dvůr a dále na rozcestí Nad Silnicí a Pod Můstkem. Z rozcestí Pod Můstkem budete pokračovat dále po NS Hojsova Stráž na rozcestí Na Hřebeni, kde se nachází Tomandlův kříž.

Zdroj: Plzeňský krajZde se dáte doleva po hřebenové cestě a červené turistické trase až na Můstek (1 234,6 m n. m.), kde vás čeká nejvyšší bod tohoto výletu. Po orkánu Kyrill je odtud dobrý výhled na východní i západní stranu. Za jasného počasí můžete spatřit údolí Brčálníku, nýrské přehrady, Velký Ostrý, Špičák a Rozvodí. Odtud sestoupáte po modré turistické značce k rozcestí Pod Můstkem a dále přes rozcestí Nad Silnicí a Tomášův Dvůr se vrátíte zpět do Hojsovy Stráže ke kostelu. Odtud můžete po modré turistické značce a naučné stezce Hojsova Stráž pokračovat po hlavní silnici směrem na Hamry a zhruba po 200 m přijdete k místní turistické zajímavosti, tzv. šumavskému orloji se zvonkohrou a několika ciferníky. Za tři a půl roku jej vybudoval a v roce 2017 zprovoznil amatérský hodinář Zdeněk Landa.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍Za krásami šumavské přírody - běžky

Zima na Poledníku.Zdroj: Klára Růžková

Obtížnost: méně náročná trasa vhodná i pro rekreační lyžaře
Výchozí místo: Horská Kvilda, parkoviště u informačního střediska
Délka trasy: 11,2 km
Převýšení: 113 m
Možnost občerstvení: Horská Kvilda

Do stopy nastoupíte hned u parkoviště a vyrazíte směrem k rozcestí Zlatá Studna. Trasa vede po loukách a poté zabočí do lesa na Danielovu cestu. Přibližně po kilometru táhlého stoupání dojedete k rozcestníku, kde odbočíte doprava ke Zlaté Studni (zde je možnost trasu o jeden kilometr zkrátit a pokračovat rovně po Danielce). Poté následuje krátký, mírný sjezd a vyjedete na louky, do míst, kde stávala osada Zlatá Studna.

Odtud pokračujte po stopě směrem na západ, kde se zhruba po 500 m se napojíte opět na Danielovu cestu (rozcestník Ranklovská rovina) a pojedete po rovině až k rozcestníku U Tří jedlí. Zde si všimněte pomníku Jiřího Musila, vojáka z povolání, který zde umrzl při návratu z vesnické zábavy. Nedaleko odtud stávala samota Ranklov, kde v 19. století žil proslulý šumavský obr a silák, zvaný Rankl Sepp, o němž píše Karel Klostermann ve svém románu „V ráji šumavském“.

Zdroj: Plzeňský krajPokračujte dál ve stopě ke Zhůří. Cestou vás čeká krátký sjezd a pak pozvolné stoupání. Po 2,5 km vyjedete na louky, kde bývala obec Zhůří. Za jasného počasí je odsud výhled na šumavské hřebeny a bavorský Roklan. Historie tohoto místa sahá do 14. století, kdy tudy vedla kašpersko-horská větev Zlaté stezky, za komunismu zde bývala vojenská rota.

Ve Zhůří musíte přejít silnici a dále vede stopa na jih směrem k Horské Kvildě. Asi po 1 km mírného klesání lesem dejte pozor, stopu opět přetíná silnice. Po přechodu silnice vás čeká prudší sjezd k Horské Kvildě. Po výjezdu z lesa pokračujte k rozcestníku U Potůčku a dále tratí na severovýchod zpět do Horské Kvildy.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍Za krásami šumavské přírody - pěšky

Obtížnost: nenáročná trasa
Výchozí místo: Horská Kvilda, parkoviště u informačního střediska
Délka trasy: 10,8 km
Převýšení: 111 m
Možnost občerstvení: Horská Kvilda

Oblíbené výletní místo Horská Kvilda leží v místech, kudy vedla Zlatá stezka. V okolí Hamerského potoka se v minulosti rýžovalo zlato a dodnes můžete na jeho březích spatřit tzv. sejpy. Místo patří k nejchladnějším v České republice. Z parkoviště vyrazíte po modré turistické značce směrem k rozcestí Zlatá Studna. Trasa vede po loukách a poté zabočí do lesa na Danielovu cestu. Přibližně po jednom kilometru táhlého stoupání dojedete k rozcestníku, kde odbočíte doprava ke Zlaté Studni (zde je možnost trasu o jeden kilometr zkrátit a pokračovat rovně po Danielce). Na zdejších loukách stávala osada Zlatá Studna, odkud pokračujte na západ po žluté značce, kde se zhruba po 500 m napojíte opět na Danielovu cestu (rozcestník Ranklovská rovina) a půjdete na sever po rovině až k rozcestníku U Tří jedlí.

Zdroj: Plzeňský kraj‍Zde si všimněte pomníku Jiřího Musila, vojáka z povolání, který zde umrzl při návratu z vesnické zábavy. Nedaleko odtud stávala samota Ranklov, kde v 19. století žil proslulý šumavský obr a silák, zvaný Rankl Sepp, o němž píše Karel Klostermann ve svém románu „V ráji šumavském“. Pokračujte dál po žluté značce až k rozcestníku v místě zaniklé obce Zhůří. Za jasného počasí je odsud úchvatný výhled na šumavské hřebeny a bavorský Roklan. Historie tohoto místa sahá do 14. století, kdy tudy vedla kašpersko-horská větev Zlaté stezky. Dominantou obce byla kaple sv. Václava, pobořená v padesátých letech 20. století, kdy tu byla zřízena vojenská základna s dvěma radary protivzdušné obrany. Po roce 1989 ji armáda opustila. Ze Zhůří se vrátíte po zelené značce zpět do Horské Kvildy.

Zdroj: Plzeňský kraj

Železnorudská křižovatka - běžky

Cesta na Poledník.Zdroj: Klára Růžková

Obtížnost: středně náročná trasa s náročnějším převýšením
Výchozí místo: Alžbětín – Vlakové nádraží
Délka trasy: 23,6 km
Převýšení: 484 m
Možnost občerstvení: Železná Ruda - Samoty

Z nádraží Alžbětín vyrazíte po žluté trase směrem do Železné Rudy až k rozcestí Pod Debrníkem. Dále se dáte směrem na Debrník po zelené mírně do kopce a po 1 km přijdete na hranici NP Šumava, odkud je vidět po pravé straně bývalá vojenská rota Debrník, kde sloužila pohraniční stráž za bývalého režimu. Pokračujte směr Pod Polomem. Zde začíná 6 km náročnější stoupání až do sedla Pod Polomem. V tomto stoupání jsou k vidění ostatky po další vojenské rotě Pod Polomem. Cestou jsou nádherné výhledy do údolí Bavorské Železné Rudy, Regenu a na nejvyšší vrchol Šumavy Velký Javor (1456 m n. m.). V Polomském sedle je možné si odpočinout v krytém přístřešku s lavičkami.

Zdroj: Plzeňský krajZ Polomského sedla se vydáte směr Hůrka, po červené trase, minete rozcestí na jezero Laka, nejvýše položené a nejmenší ledovcové jezero na Šumavě, a po 1 km dorazíte na Rudskou křižovatku, odkud se vydáte směr Popelní domky do mírného kopce, kde je výhled do Čechova údolí a na zaniklou obec Hůrka. Po 4 km dorazíte na Bukovinu, kde cestu přechází bývalá signální stěna a začne prudší klesání až na Popelní domky. Odtud vyrazíte doleva 2 km po cyklotrase č. 33 při silnici směr Gerlova Huť, v minulosti proslulou pro sklářskou tradici, nyní je místo známé především jako nástupní místo do lyžařské stopy. Dále se vydáte směr Pod Sklářským vrchem po cyklotrase 2116 s místním názvem „Dálnice“ mírným 1 km stoupáním a poté 4 km po vrstevnici až na rozcestí Nad Samotami. Poté se vydáte doprava, směr Samoty, kde je závěrečný sjezd, který vede přímo do centra Železné Rudy k železniční stanici.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍Železnorudská křižovatka - pěšky

Obtížnost: náročnější trasa
Výchozí místo: Alžbětín – Vlakové nádraží
Délka trasy: 23,6 km
Převýšení: 484 m
Možnost občerstvení: Železná Ruda - Samoty

Z nádraží Alžbětín vyrazíte po žluté trase směrem do Železné Rudy až k rozcestí Pod Debrníkem. Dále se dáte směrem na Debrník po zelené mírně do kopce a po 1 km přijdete na hranici NP Šumava, odkud je vidět po pravé straně bývalá vojenská rota Debrník, kde sloužila pohraniční stráž za bývalého režimu. Pokračujte směr Pod Polomem. Zde začíná 6 km náročnější stoupání až do sedla Pod Polomem. V tomto stoupání jsou k vidění ostatky po další vojenské rotě Pod Polomem. Cestou jsou nádherné výhledy do údolí Bavorské Železné Rudy, Regenu a na nejvyšší vrchol Šumavy Velký Javor (1456 m n. m.). V Polomském sedle je možné si odpočinout v krytém přístřešku s lavičkami. Z Polomského sedla se vydáte směr Hůrka, po červené trase, minete rozcestí na jezero Laka, nejvýše položené a nejmenší ledovcové jezero na Šumavě, a po 1 km dorazíte na Rudskou křižovatku, odkud se vydáte po cyklotrase 2119 směr

Zdroj: Plzeňský krajPopelní domky do mírného kopce, kde je výhled do Čechova údolí a na zaniklou obec Hůrka. Po 4 km dorazíte na Bukovinu, kde cestu přechází bývalá signální stěna a začne prudší klesání až na Popelní domky. Odtud vyrazíte doleva 2 km po cyklotrase č. 33 při silnici směr Gerlova Huť, v minulosti proslulou pro sklářskou tradici, nyní je místo známé především jako nástupní místo do lyžařské stopy. Dále se vydáte směr Pod Sklářským vrchem po cyklotrase 2116 s místním názvem „Dálnice“ mírným 1 km stoupáním a poté 4 km po vrstevnici až na rozcestí Nad Samotami. Poté se vydáte doprava, směr Samoty, kde při sjezdovce dojdete téměř do centra Železné Rudy k železniční stanici.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍Ke Křemelné - běžky

Čerchov, trasa.Zdroj: Do Quoc Viet

Obtížnost: nenáročná trasa
Výchozí místo: Prášily
Délka trasy: 20,7 km
Převýšení: 203 m
Možnost občerstvení: Prášily

Z Prášil vyrazíte dvoukilometrovým stoupáním kolem božích muk přes pramennou louku, odkud se voda stahuje do Prášilského potoka. Rozkládala se tu dřevařská osada Formberg, která své jméno získala podle polohy „před horou“ Ždánidla (1 308 m n. m.). Osada zanikla kvůli vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Následuje krátký sjezd lesním průsekem a po odbočení vlevo budete znovu nabírat výšku nad Hůreckým údolím s Jezerním potokem. Z něho tu kdysi ústil kanál, který zásoboval vodou někdejší sklářskou osadu Hůrka. Zdejší huť sklářského rodu Abelů vznikla v roce 1766 a kolem ní postupně vyrostlo několik stavení, zámeček, dva mlýny, lesovna, hostinec a hotel. To všechno je pryč vinou brutálních poměrů v padesátých letech minulého století.

Zdroj: Plzeňský krajZbyla jen nádherná lipovo-javorová alej a hřbitovní kaple sv. Kříže, v jejíž kryptě bývali pochováni členové rodiny Abelů. Cesta lesem následně ztrácí výšku nad Polomským údolím, u pomníku zastřeleného pohraničníka se odděluje od Šumavské magistrály a přes louku míří do malé vesničky Nová Hůrka. Leží na Drozdím potoce, který je součástí vodního systému zdejších rozlehlých vrchovišť a rašelinných lesů. Právě tady pod Hůreckým vrchem se sbírají vydatné prameny jako zdrojnice řeky Křemelná. Stopa pokračuje po zpevněné cestě přes Slatinný potok, kolem zaniklé osady Paseka a podél hlavní silnice až do východiště upravovaných běžkařských tratí Skelná. Po lesní silnici pozvolna sjedete k Šerlovu dvoru, kde natáčel slavný film Král Šumavy. Zdoláte most na soutoku Křemelné s Prášilským potokem a mezi loukami se dostanete zpět do Prášil.

Zdroj: Plzeňský kraj

‍‍Ke Křemelné - pěšky

Obtížnost: lehká trasa
Výchozí místo: Prášily
Délka trasy: 11,6 km
Převýšení: 131 m
Možnost občerstvení: Prášily

Výlet vás zavede ke břehu Křemelné, do jejíhož povodí oblast kolem Prášil patří. Pramení na svahu hory Jedlová v Železnorudské hornatině a postupně meandruje otevřenými pláněmi s četnými a rozlehlými slatěmi. Z pravé strany nabírá Slatinný a poté i Prášilský potok a přes Sklářské údolí míří pod úpatí hory Křemelná (1 125 m n. m.). Vydejte se po silnici podle zelené značky. Poblíž Jezerního potoka se kdysi rozkládala osada Gruberg, Ani ona nepřežila působení armády, která si zde v padesátých letech zřídila tankovou střelnici. Za mokřady U Zettla uhýbá zelená značka na zpevněnou cestu, která obtáčí po úbočí hory Slunečná (966 m n. m.). Vzápětí prudce klesá mezi dvěma oblastmi první zóny národního parku, kde se sbírají další vydatné prameny jako zdrojnice Křemelné.

Zdroj: Plzeňský krajSestoupíte na rozcestí u mostu přes řeku, který je ale v současnosti kvůli špatnému technickému stavu uzavřen. Dříve se tudy dalo přejít na druhou stranu do míst bývalé obce Stodůlky, královácké rychtě. Králováci byli  osadníci převážně německé národnosti, kteří střežili hranici, zemské stezky a zlaté doly, věnovali se těžbě dřeva a pastevectví. Byli svobodní, podřízeni jen českému králi, který jim udělil četné výsady, aby podpořil osídlení v odlehlých oblastech. Právě tady se Křemelná začíná zařezávat do Svojšské hornatiny a její údolí přechází v kaňon. Koryto řeky je plné obřích hrnců a peřejí a tento charakter si řeka zachovává až k soutoku s Vydrou. Dál se vydejte po modré značce směrem vzhůru až na silnici k rozcestí Velký Bor. Závěrečný úsek zpět do Prášil vede po cyklostezce č. 33 prakticky po rovině.

Zdroj: Plzeňský kraj

Na Poledník - běžky

Poledník.Poledník.Zdroj: Klára Růžková

Obtížnost: středně náročná trasa
Výchozí místo: Prášily
Délka trasy: 22 km
Převýšení: 462 m
Možnost občerstvení: Prášily

Značnou část výletu vás bude provázet Šumavská magistrála. Nástupní místo lyžařských běžeckých tratí se nachází kousek po silnici východním směrem. Opodál stávala od 18. století osada Gruberg, kterou za socialismu srovnala armáda se zemí a zřídila zde tankovou střelnici. Vzápětí se cesta stáčí na jih a stoupá proti proudu Jezerního potoka. Ten vytéká z Prášilského jezera, k němuž na necelém čtvrtém kilometru vede odbočka z hlavní trasy. Jezero je hrazeno žulovým valem, dosahuje hloubky až 15 m a na západní straně se nad jeho hladinou zvedá 150 m vysoká karová stěna. Magistrála pokračuje prudším svahem na rozcestí Předěl, odkud vystoupá až k Poledníku v náročnějším terénu do výšky 1315 m n. m. Vrchol prý pojmenovali dřevorubci, kteří vypozorovali, že když nad něj vystoupí slunce, je právě poledne. Odměnou je výhled na okolní šumavské velikány a možná spatříte i Alpy.

Zdroj: Plzeňský krajZdejší rozhledna, jejíž nezvyklý tvar vychází z původní funkce vojenského objektu. Kdysi sloužil k odposlouchávání rádiových vln ze sousedního Německa. Po návratu na Předěl sledujte zelenou značku po úbočí Jezerního hřbetu s vrcholem Jezernice (1266 m n. m.). Od rozcestí Bavorská cesta, kde opustíte magistrálu, začne trasa rychle ztrácet výšku a na dalších čtyřech kilometrech poklesne o 300 m. Minete vyhlídku Zelená hora, dále osadu Nová Studnice a pokračujete až k osadě Velký Bor, jejíž osadníky připomíná pomník obětem první světové války kousek za zatáčkou, odkud je nádherný výhled do údolí řeky Křemelná. Závěrečný úsek do Prášil vede po silnici prakticky po rovině.

Zdroj: Plzeňský kraj

Na Poledník - pěšky

Obtížnost: poměrně náročná trasa
Výchozí místo: Prášily
Délka trasy: 18 km
Převýšení: 454 m
Možnost občerstvení: Prášily

Od rozcestí Prášily se vydejte po silnici po žluté značce. U mostu přes Prášilský potok uvidíte bizoní výběh. Opodál stávala od roku 1732 zemědělská osada Gruberg, jejíž obyvatelé hospodařili na polích,  na loukách a špatných pastvinách. Za socialismu ji armáda srovnala se zemí a na jejím místě zřídila tankovou střelnici. Vzápětí se cesta stáčí na jih a zvolna stoupá údolím proti proudu Jezerního potoka, který vytéká z nedalekého Prášilského jezera. Z rozcestí Slunečná pokračujte po zelené značce a na dalším rozcestí Liščí díry se barva značky změní na červenou. Cesta pokračuje prudším svahem po úbočí Jezerního hřbetu až na rozcestí Předěl, odkud vystoupáte až k Poledníku (1315 m n. m.). Vrchol prý pojmenovali dřevorubci, kteří vypozorovali, že když nad něj vystoupí slunce, je právě poledne. Odměnou vám bude výhled na okolní šumavské velikány a možná spatříte i Alpy.

Zdroj: Plzeňský krajZa pozornost stojí i poněkud bizarní objekt, který původně sloužil k odposlouchávání rádiových vln ze sousedního Německa. Po konci studené války byl v roce 1998 přebudován na rozhlednu. Přes Předěl se vraťte stejnou cestou o nějakých 330 výškových metrů níž až na rozcestí Liščí díry, odkud si můžete udělat asi zacházku k Prášilskému jezeru. Je hrazeno žulovým valem, má rozlohu 3,7 ha, dosahuje hloubky až 15 m a na západní straně se nad jeho hladinou zvedá 150 m vysoká karová stěna. Od jezera se můžete vrátit pohodlně podél Jezerního potoka přes Liščí díry po zelené a žluté značce. Pokud to stav terénu umožní, můžete pokračovat po červeně značené Jezerní cestě, která se vine nad údolím až do Prášil.

Zdroj: Plzeňský kraj

K Tříjezerní slati - běžky

Tříjezerní slať.Tříjezerní slať.Zdroj: Klára Růžková

Obtížnost: středně náročná trasa
Výchozí místo: Srní-Mechov, parkoviště
Délka trasy: 18 km
Převýšení: 269 m
Možnost občerstvení: Srní, Mechov

Výlet začíná na parkovišti u Mechova, dnes částí Srní s malebnými chalupami,  kde se napojíte na Šumavskou magistrálu. Na úvod vás čeká čtyřkilometrový rovný úsek proti toku Vchynicko-tetovského plavebního kanálu, dnes sloužícího jako přívod vody pro elektrárnu Čeňkova pila.

Zdroj: Plzeňský krajNa úpatí Kostelního vrchu (1016 m n. m.) si můžete zajet asi 300 m doprava k místu opředenému mnoha legendami a označovanému za malé Lurdy, k bývalé Hauswaldské kapli. Byla postavena v roce 1820, ale nepřežila budování vojenského prostoru v padesátých letech minulého století. Později se podařilo obnovit alespoň její základy a léčivý pramen. Dál se cesta obtáčí kolem hory k rozcestí Hakešická cesta. Zde odbočíte vpravo a vydáte se prudce vzhůru po úbočí vrchu Výběžek (1 027 m n. m.) k rozcestí Pod Oblíkem, které bude nejvyšším bodem na trase (1078 m n. m.). Pokračujte ostře doleva se žlutou značkou k Tříjezerní slati, horského vrchoviště se třemi rašelinnými jezírky. Pod přístřeškem na rozcestí si můžete odpočinout a občerstvit se z vlastních zásob. Následuje příjemný sjezd se žlutou značkou zpět k plavebnímu kanálu. U rozcestí se nachází jeden z jeho tří dřevěných skluzů na dřevo. Žlutá značka vás přivede až do Rokyty, kde si můžete prohlédnout venkovní geologickou expozici. Nastoupáte několik metrů lesem ke křížku a pak s Klostermannovou cestou klesnete k Návštěvnickému centru Srní, jehož součástí je vlčí výběh s vyhlídkovou lávkou. Chvíli se ještě budete držet silnice a žluté značky, než trasa odbočí u Hrádeckého potoka vlevo. Po loukách mezi Starým Srním a Mechovem se vrátíte zpět k parkovišti.

Zdroj: Plzeňský kraj

K Tříjezerní slati - pěšky

Obtížnost: středně náročná trasa
Výchozí místo: Srní, centrum obce
Délka trasy: 17 km
Převýšení: 269 m
Možnost občerstvení: Srní, Mechov

Srní je oblíbené středisko plné penzionů, hotelů a kaváren. Můžete tu obdivovat starobylé roubené chalupy i kostel Nejsvětější Trojice z počátku 19. století, jehož jižní stěnu pokrývá šindel. Ten se na šumavských stavbách používal jako ochranný prvek před nepříznivým podnebím. Cesta do podmanivého okolí vede s modrou značkou nejprve po silnici a poté po užší asfaltce přes Staré Srní. Asi po kilometru vede cesta dál lesem a u hospodářství před rozcestím Pod Kostelním vrchem se přímou zkratkou přesunete na zelenou značku. S ní vystoupáte doprava k místu opředenému mnoha legendami a označovanému za malé Lurdy, k bývalé Hauswaldské kapli. Vznikla v roce 1820, ale v padesátých letech minulého století byla zničena při budování vojenského prostoru.

Zdroj: Plzeňský krajPozději se podařilo obnovit alespoň její základy a léčivý pramen. Naučná stezka vás přes sedlo přivede k rozcestí Hakešická cesta, kde začíná nejtěžší stoupání k Tříjezern