„Začali jsme plasty a musím vaše spoluobčany pochválit,“ vyjádřil se Maršík, působící v pražské společnosti EKO–KOM. Na starost má Plzeňsko, Karlovarsko a zabrousí i do jižních Čech. Prsty obou rukou mu ale nestačily při vyjmenování dalšího rozdělení: „Plasty jsou například barevné a bílé pet láhve, obalový materiál, PVC, fólie a speciální selekce se týká i papírů. Zahrnuje kartony, lepenky, noviny plus časopisy, letáky, knihy, nápojové krabice a ostatní papír.“

Kolega Jan Končal dorazil z Horšovského Týna a pustil se v tomto obru do podnikání. Pod oficiálním názvem Technické práce v ekologii se skrývá třeba i nezávislé auditorství. „Obce vykazují určité tonáže odpadu a já musím posoudit, zda objemy odpovídají skutečnosti. Jde totiž o docela velké peníze,“ uvedl na vysvětlenou.

Rozbor pokračoval po příjezdu popelářského vozu s klasickým netříděným odpadem. Tady už nebylo pro Rokycany vysvědčení tak lichotivé. „Nejprve dáme stranou papír i plasty a přejdeme na biologicky rozložitelný odpad z kuchyní nebo ze zahrad. Následuje vážení včetně procentuálního stanovení podílových složek,“ komentoval Maršík scénář činnosti. Obdobně si prý počínají i kolegové na Moravě, takže dokonale zmapována by měla být celá republika.

Představitel Rumpoldu–R Pavel Černý sledoval průzkum se zájmem i napětím: „Poskytujeme technické zázemí včetně náhodně vybraného obsahu našich aut. Přesvědčil jsem se, že spalitelných složek je v odpadu více než dost a shrnul bych to do jediné věty. Třídění není nikdy dost.“