Předchozí
1 z 3
Další

Dům pohádek

Plzeň

Projekt plzeňského Domu pohádek měl velké ambice. Stál 47 milionů korun a podpořen byl dotací 22 milionů korun z fondů Evropské unie. Mělo to však jednu podmínku, udržet fungování Domu pohádek alespoň tři roky. Při slavnostním otvírání koncem roku 2010 vypadal záměr velkolepě. Známý plzeňský hudebník Karel Paul, který stál u zrodu nápadu, tam plánoval každodenní program pro rodiny s dětmi, školní třídy i celou plzeňskou veřejnost. Průvodcem po Domě pohádek pak měl být živý Večerníček v doprovodu dalších pohádkových postav a děti se měly zabavit i ve tvůrčích dílnách s kreativním programem.

Charitativní večer Děti dětem v Domu pohádekDům pohádek v PlzniZdroj: DENÍK/Vlastimil Leška

Projekt však nevydělával tak, jak si jeho tvůrci v počátcích slibovali. Zhruba po roce objekt nedaleko Zoologické zahrady v Plzni na Vinicích změnil majitele, který nakonec i přes finanční ztráty dodržel tříletou podmínku fungování projektu. Postupem času se ale Dům pohádek dětem definitivně uzavřel. Na jeho existenci částečně navázala svým názvem kavárna, otevřená zde v roce 2019. Její provozovatel ji pojmenoval Mimi caffé a jak název napovídá, prioritou jsou pro ni rodiny s dětmi.

Přestupování cestujících z vlaku do vlaku

Karlovarský kraj

Dotace z Evropské Unie způsobily komplikace cestujícím mezi Chebem a Plzní. Tehdy zakoupené moderní motorové soupravy RegioShark nemohly jezdit z Karlovarského do Plzeňského kraje a cestující tak museli přestupovat. Celkem osm souprav těchto vlaků pořídily v roce 2013 České dráhy pro Karlovarský kraj z dotace Regionálního operačního programu Severozápad. Evropská dotace činila 227 milionů korun a nové vozy měly zvýšit pasažérům Českých drah komfort cestování. Komplikace se však objevily na trati mezi Chebem a Plzní, kde cestující museli přestupovat. To samé je pak čekalo na nádraží v Chebu, kde důvodem byl malý počet souprav. Po jejich dokoupení se zde situace zlepšila.

Přední část prý připomíná hlavu žraloka, proto se nový vůz jmenuje RegioShark. V kraji začne od 1. října jezdit jeden vůz, další tři přibudou v listopadu, celkem jich do kraje míří devět. Většina jich bude pendlovat na domažlické trati.RegioShark v PlzniZdroj: DENÍK/Miroslava Tolarová

Avšak přestupování na hranicích Karlovarského a Plzeňského kraje přetrvávalo z důvodu nutnosti dodržování pravidel čerpání prostředků na nákup vlakových souprav z ROP Severozápad. Ta říkají, že vozidla mohou jezdit jen deset procent výkonu mimo dotační území, kam právě Plzeňský kraj nepatří. Cestující tímto směrem se tak museli smířit s nepříjemným zdržením, zatímco soupravy jedoucí do kraje Ústeckého mohly jezdit bez omezení díky společnému zařazení Karlovarského a Ústeckého kraje do stejné oblasti ROP. Po čase se však našlo řešení a cestující soupravami RegioShark se dnes dostanou z Chebu až do Plzně bez přestupování.

Autobusové nádraží

Cheb

Obyvatelé Chebu se těšili na moderní autobusové nádraží, které v roce 2012 nahradilo starý dopravní terminál, kde chyběly adekvátní přístřešky. Jenomže jak se krátce po jeho zprovoznění ukázalo, ani zbrusu nová podoba cestující před deštěm ani větrem neuchránila. Navíc tu nějakou dobu visely cedule, které upozorňovaly na nebezpečí v souvislosti s bouřkami.

Na realizaci dopravního terminálu přitom enormní částkou přispěla Evropská unie. Z celkových nákladů ve výši 110 milionů korun činila evropská dotace 92,5 procent, tedy téměř 102 milionů korun.

Autobusový terminál v Chebu. Autobusový terminál v Chebu. Zdroj: Deník: Jan Buriánek

Některé cestující v té době šokovaly nápisy na konstrukci. Na všech sloupech byla totiž připevněná tabulka s textem: „Upozornění nedotýkat se při bouřce.“ Obyvatelé tak měli strach, že jim hrozí nějaké nebezpečí. Konstruktéři i kraj však ubezpečovali, že terminál nebezpečný není a že cedule byly umístěny na nádraží jen kvůli vyhlášce. Přesto se zabezpečení následně řešilo. „Kvůli případným bouřkám se měnilo zabezpečení,“ uvedl vedoucí odboru majetkoprávního chebské radnice Vlastimil Habětínek.

V roce 2017 přešel terminál z vlastnictví kraje do majetku města Cheb. A i když si cestující stěžovali na nekomfort, změny se nedělaly. „Všechno odpovídalo normám a nádraží se následně nijak stavebně neupravovalo,“ uzavřela mluvčí krajského úřadu Jitka Čmoková.