Už deset dní se tu pohybují silní muži, kteří z útrob obří sloje vyvážejí desítky koleček zeminy a kamení. „Důkladné zmapování lokality má na svědomí blízká železniční trať mezi Prahou a Plzní. Musíme zjistit, kolik tu zůstalo vody po závalu,“ prohlásil Jan Šefrna ze společnosti SG Geotechnika. Čím blíž jsou dělníci závalu, tím více vody vytéká. Se zabezpečením pomocí ocelového pažení jde skutečně o práci pro odvážné. „Část materiálu sice odstranil bagr, ale jinak jde o typickou horničinu,“ dodal Šefrna. Stráví zde s podřízenými ještě měsíc a v rámci investice budou prostor sondovat báňští záchranáři kvůli vlivu na drážní těleso.

Železná ruda je s Klabavou úzce spjata. Roku 1637 byla zahájena stavba první tavicí pece (tzv. vlčí) a o dva roky později (tedy za třicetileté války), byla obec i železárny vydrancovány švédským vojskem. Roku 1670 objevil minér Jan Hájek z Budějovic další bohatá ložiska železné rudy, a tak vznikla u Klabavy štola svatého Antonína Paduánského, hlavní zdroj železné rudy pro zdejší železárny. Postupem času se vyvíjela technologie. Železárny měly dvě vysoké a tři zkujňovací pece. Pracovaly až do roku 1926 a poté byl provoz převeden do Rokycan.