Hana Doubková založila před devíti lety spolek RTW – naše láska, jejich naděje, který je provozovatelem útulku. Aktuálně je v něm 13 psů od tří do jedenácti let. Z toho sedm jich obývá kotce v obci Březina a dalších pět má Hana Doubková doma. Spolek založila se dvěma kamarádkami, nakonec zůstala na veškerou péči o psy sama. „Občas se někdo nabídne, že by pomohl, ale nikomu to dlouho nevydrží. Ale jedna kamarádka mi pomáhá už několik let. Měla ve své péči několik pejsků, bohužel ze zdravotních důvodů se o ně nemůže starat. Pomáhá proto jiným způsobem, například dělá aukce na podporu útulku,“ vysvětluje zakladatelka spolku.

Do zařízení míří rotvajleři z celé republiky: „Obrací se na nás krajská veterinární správa i majitelé, kteří se o psy nemohou starat nebo je nezvládají. Někdy se sem dostane pes, kterému zemřel páníček. Pomáhali jsme také několika pejskům ze zahraničí. Jeden přijel z útulku z Ukrajiny, neměl packu a tam by bylo téměř nemožné zařídit adopci. Toho si nakonec vzala moje kamarádka.“

Zdroj: Deník/Veronika Krátká

Pro majitelku útulku ale rotvajleři nebyli láskou na první pohled: „Se psy jsem vyrůstala od dětství, ale rotvíky jsem poznala až později. Nejdřív se mi moc nelíbili. Potom jsem se setkala s dvěma přátelskými rotvajlery a později s dalším, který hlídal penzion. Ten nebyl socializovaný, neměl rád cizí lidi, nevěřil jim. Přesto se s ním dalo domluvit, nebyl zbrklý, přemýšlel. Tehdy se mi začala líbit povaha rotvajlerů. Nejdřív jsem si vzala starou fenku na dožití, potom se ke mně dostala další. No, a pak jsem založila spolek.“

Transparentní účet Spolku RTW - naše láska, jejich naděje z.s.
000000-4080295379/0800

Najít pro rotvajlery nové majitele, je čím dál těžší. „Nebylo to tak vždycky, dřív se adopce dařily, ať se jednalo o mladé nebo starší psy. V posledním roce je to špatné, zřejmě to souvisí i s tím, jak se zhoršuje finanční situace mnoha lidí. Zájem je buď o štěňata nebo o feny, řekla bych, že samců se lidé víc bojí. A my zrovna teď máme jenom psy. Poslední pes odtud odešel loni v létě. Naše kapacita je 11 míst, ale psů už je tady 13,“ dodává Hana. Rotvajleři podle ní potřebují být v kontaktu s lidmi: „Rozhodně nelze podcenit jejich socializaci a výchovu. Nesmí se na ně jít silou a hrubě. To, jak se k nim lidé chovají, pak odrážejí do okolí.“ Do útulku se dostali i dva rotvajleři, kteří loni v Holýšově pokousali desetiletou holčičku. Díky Haně Doubkové se z nich stali přátelští a vychovaní psi.

I když umístit rotvajlery je náročné, nové majitele Hana Doubková pečlivě prověřuje: „Kdybych to nedělala, psi by skončili v různých areálech nebo u domů jako hlídači. A to nechci. Cílem je, aby se dostali do rodin, kde budou mít potřebnou péči.“

V němčovickém útulku přibývá psů, kterých se majitelé zbavují z ekonomických důvodů.
Na návštěvě v útulku v Němčovicích: O velké, staré a nemocné psy není zájem

Náklady na provoz zařízení ale neustále rostou. „Ať už se jedná o materiál na kotce, krmení, naftu, veterinu. Stojí mě to hromadu peněz. Naštěstí jsou lidé, kteří pomáhají finančně a posílají peníze na transparentní účet nebo třeba tím, že koupí materiál na výběhy, granule, pamlsky. Na to, abych psala žádosti o dotace nebo obíhala sponzory, mi kvůli péči o psy nezbývá čas,“ dodává Hana Doubková.