Možnost volného zpřístupnění Brd veřejnosti otevřela polemiku nejen na Rokycansku. Pokud prohlášení ministerstva, že vojáci vyklidí vojenský prostor Brdy, bude podpořeno usnesením, starostové obcí z území se připravují zasadit o svá práva. „Neradi bychom dopadli jako pověstní sedláci u Chlumce,“ říká starosta Strašic Jiří Hahner. „Potřebovali bychom od někoho kompetentního dostat mnohem a mnohem více informací,“ konstatoval starosta Mirošova Vlastimil Sýkora. Proto by představitelé obcí rádi vyvolali schůzku se zástupci ministerstva.

Naproti tomu podnikatele láká vidina Brd otevřených rozmanitým aktivitám. „Příležitost rekreovat se v takové krajině určitě lidi přitáhne. Chtěl bych si v zóně postavit hotel a související zázemí,“ uvedl v branži podnikající muž z Plzeňska. Mluví se také o záměru výstavby chat kolem Padrťských rybníků, lyžařského centra i drah a podobně. Láká rovněž využití lesního bohatství.

Bez realizace určitých kroků se proto místní občané obávají myšlenky, že by vojsko uvolnilo a vyčlenilo ze své správy zmíněné území. „Jsou tu tři aspekty, které by bylo třeba řešit přednostně,“ poukázal Hahner. „Především je nutné postarat se o zachování civilizací jen málo dotčené krajiny prostoru. Máme s kolegy jednotný názor, prioritou je vyhlášení rezervace či chráněného území Brdy. Je naší povinností zachovat tuto krajinu, nedopustit její zplundrování,“ zdůraznil.

Druhým důležitým ukazatelem pro představitele brdských obcí je udržení pracovních příležitostí. Strachují se, že v souvislosti s rušením vojenského újezdu by mohla až stovka pracovních míst zaniknout. Ať už ve vojenském útvaru či ve vojenských lesích.

Do třetice panuje obava z územního rozdělení. „Požadovali bychom navrácení katastrálních hranic do dřívějších mezí. Dokud prostor spravovali vojáci, byl tu nějaký vnitřní režim. Teď máme obavy z mocných lobby, které by mohly mluvit do toho, co nám za humny obce, a vlastně na jejím historickém majetku, vyroste. Žádné zábavní podniky a lunaparky tu nechceme,“ shoduje se s Hahnerem i mirošovský první radní Sýkora. Doplnil, že je také otázka, jak by to bylo s vracením majetku lidem, jež se museli z Brd vystěhovat a opustit své vesnice odsouzené k zániku.

Zatím vojenský újezd Brdy územně spadal pod Středočeský kraj, ale pokud by to tak zůstalo, bylo by to na úkor Západočeského kraje a jeho obcí,“ upozornil i Matrin Lang z Muzea Středních Brd ve Strašicích.