„Zvyk pomlazování tu až do počátku dvacátého století není dochovaný,“ potvrdil muzikoetnolog Zdeněk Vejvoda. Naproti tomu ale připomněl křístáky. Na jihu až jihozápadě okresu zvukem křístaček (řehtačky) a zpěvem obcházející omladina zastupovala zvony, které od Zeleného čtvrtku po Bílou sobotu mlčely (´odlétaly do Říma´). Texty koled se podle Vejvody trochu liší. Třeba: „Jidáši nemožný (nevěrný), cos to učinil, žes Pána Krista (svého Mistra) Židům prozradil…“ Křístáky pak čeká od sousedů odměna.
Pátá postní neděle, nazývaná Smrtná, souvisela na Rokycansku s vynášením Smrtky (Morany). Koledu, která se přitom zpívala, zaznamenal v podobě známé z Němčovic v 19. století Josef Hylák. Minulý pátek znova zazněla v obchůzkovém průvodu, jímž Muzeum dr. B. Horáka zvyk připomnělo. „Koleda je variantou podobných verzí známých po celých Čechách, ale její nápěv je daleko hezčí,“ upozornil Vejvoda.