Co je stoletá voda
Stoletá voda neznamená, že by přicházela po sto letech nebo byla největší za sto let. Termín se používá, když průtok vody v řece překročí hranici, o níž předpokládáme, že se za 1000 let vyskytne jen přibližně desetkrát. Jako více než stoletá voda byly označeny v roce 2002 průtoky Úhlavy v Klatovech a Úslavy v Plzni-Koterově. Průtok Berounky v místech, kde opouští Plzeňský kraj, označili vodohospodáři jako více než 250letou vodu.

Nemilosrdný živel zasáhl také Rokycansko. V okresním městě to bylo především po nepřetržitém lijáku v noci z 12. na 13. srpna. Průtok Klabavy se z běžného jeden a půl kubíku vyhoupl až na 325 krychlových metrů. Škody zde dosáhly čtyřiceti milionů korun, s tím, že byly zaplavené lokality kolem jinak klidných říček (Husovy sady, Soukenická ulice atd.).

Na severu okresu dala o sobě vědět Berounka. U Darové zmizela v rozbouřené řece devatenáctiletá dívka, když se s ní a třemi muži převrátil raft na jezu v Darové. Zatímco vodáci se zachránili, bylo pátrání po jejich partnerce bezúspěšné. „Voda je stále prudká a kalná. Spíše jsou ohroženi naši kolegové,“ hlásila tehdy policejní mluvčí. Děvče bylo nalezeno až po třech dnech tři kilometry po proudu…

Nejvýrazněji o sobě daly vědět Klabava a Berounka
Ničivé povodně 2002 zasáhly 42 míst na Rokycansku

Vodní tok bral na cestě k hlavnímu městu vše, co mu stálo v cestě. Naštěstí v minimálně osídlených částech Rokycanska devastoval většinou jen porosty kolem břehů. Hůře však dopadli majitelé rekreačních objektů. Především těch velkých, kde zpravidla nacházeli útočiště vodáci a rekreanti. „Zmizely dřevěné chatky, s nimiž si voda pohrávala. Jednu z nich objevili až v pražské Tróji,“ vzpomínali před časem s hořkostí v hlase Skleničkovi z kempu Kobylka pod Liblínem.

O pár kilometrů dál ve Zvíkovci byl totálně zničený areál U Varských v části Kalinova Ves. Po desítkách chatiček a srubů zbyly jen betonové pilíře. Poškozena byla čistička, z restaurce vykoukla jen krytina a tak bychom mohli pokračovat dál. Důležitá ale byla obrovská solidarita známých i anonymních pomocníků, kteří poté dávali téměř zlikvidovaným areálům původní tvář.

Povodně 2002 v kraji
V roce 2002 postihla Plzeňský kraj nejhorší povodeň za posledních více než sto let. Před rozběsněným živlem byly evakuovány čtyři tisíce lidí. Katastrofa způsobila škody za více než čtyři miliardy korun, o život ještě před příchodem hlavní povodňové vlny přišla na Berounce mladá raftařka. Postiženo bylo 128 obcí, šest desítek domů bylo neopravitelně poškozeno či se přímo zřítily. Nejvíce byly postiženy okresy Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. Nejpostiženější obcí se stal Švihov na Klatovsku. Záplavy tu napáchaly škody minimálně za 40 milionů korun. Voda se tu dostala do 65 obytných částí domů, 14 z nich skončilo v demolici a další dvě desítky měly problém se statikou. V Plzeňském kraji povodně nejvíce zasáhly a poškodily silnice 2. a 3. třídy. Škody na nich dosáhly více než půl miliardy korun. Velká voda poničila řadu mostů, podemlela silnice, utrhala krajnice. Největší škody na komunikacích byly v okrese Plzeň-jih (zhruba za 250 mil. Kč). Škody Českých drah se v kraji vyšplhaly na cca 360 mil. Kč. Jeden z největších propadů v délce 30 metrů a hloubce deseti metrů vytvořila přívalová vlna například na trati Plzeň – Domažlice v Hradci u Stoda.