Naprosto zásadní je už samotný výběr materiálu. „Když potřebuju trám dvacet na dvacet, tak si vezmu kulatinu třeba pětadvacítku, nebo maximálně do třiceti. Aby se odebíralo jen minimum materiálu a člověk se zbytečně nedřel. Je potřeba použít co nejčerstvější dřevo. To znamená maximálně čtrnáct dní poražené, čím čerstvější, tím lepší,“ vysvětlil tesař František Ungr.
Neméně důležité je podle jeho slov nářadí. „Je potřeba mít ostrý nástroj a umět s ním. Na čelo toho 'koláče' si nakreslím rozměr trámu, který potřebuju, podle provázku si udělám značky na kmenu. To samé udělám z druhé strany a podle značkovací šňůry udělám rysku. Ta mi určí, kolik materiálu kde půjde pryč. Pak použiju hrubovací sekeru zvanou hlavatka,“ říká Ungr.
Touto sekerou tesař osekává materiál tak, aby se nahrubo přiblížil rozměru požadovaného trámu. Když je kmen opracovaný po celé délce, vymění tesař hlavatku za takzvanou širočinu, to je sekera, která se používá jen na dokončení. Tou trám opracuje načisto. „Obtížné je opracovat dřevo v místech suků, kde je materiál hodně houževnatý, tam se mnohdy zasekáte na dlouhé minuty,“ podotkl Ungr.
Vedle něj mohli návštěvníci sledovat i práci kováře Jaroslava Veselého, který na výhni s kovadlinou předváděl repasování seker starých třeba sto i více let. „Lidé mohou vidět, jak se sekera z nálezového stavu dá dostat do stavu, kdy je funkční. Vytáhneme ostří, sekeru zakalíme, tím získá na tvrdosti. Dá se opravit často poničené oko, aby se dalo nasadit topůrko,“ popsal Veselý.

Sobotní akce navazovala na loňský ročník akce, kdy mohli návštěvníci vidět historické postupy a nástroje používané při těžbě dřeva. „Byly to nástroje používané při kácení, takže ty, které se stromu v lese dotknou jako první. Pily, sekery pro těžbu, obracáky,“ připomněl Veselý.
Vele této akce bylo samozřejmě také možné navštívit samotný vodní hamr, kde si návštěvníci mohli prohlédnout stálou expozici.