Na podmáčené plochy těžká technika nemůže, což potvrzuje například agronom Kladrubské a.s. Václav Spurný: „Z tisícovky hektarů pšenice máme pod střechou jen čtvrtinu. Jarní ječmen na 380 hektarech je stále na poli. Kompletně jsme stihli sklidit jen řepku a ozimé ječmeny.“ Výkyvy počasí nesvědčí kukuřici, kde se na nízkých výnosech negativně podepsala červencová vedra a nedostatek vláhy. „Další zkouškou jsou pro nás nízké výkupní ceny,“ připomíná muž z firmy na severu Rokycanska, která je kromě živočišné výroby známá provozem bioplynové stanice.

Ředitel Osecké zemědělské a.s. Jaroslav Šíma nevnímá nynější podmínky až tak tragicky: „Sklizeno máme zhruba 55 procent ploch a zaseta už je polovina výměry řepky. Takže jedem téměř bez zpoždění a otazník visí jen nad kvalitou. Vláha měla přijít už před měsícem, což ovlivnilo hlavně růst kukuřice.“ Představitel firmy je zároveň šéfem Krajské agrární komory a dění v kraji vnímá pozorně. S tím, že na Plzeňsku jsou žně v polovině. Což vnímá i vedoucí rostlinné výroby Zemědělského družstva Měčín Stanislav Mach. Přes vydatné srážky na plochách této společnosti nenapršelo prý tolik, aby technika nemohla vyjet.

Zdroj: Deník/Václav Havránek

Vláhu, nejlépe ve spojení se sluníčkem, si nemohou vynachválit sadaři. „Přispívá při dozrávání k velikosti i šťavnatosti jablek,“ potvrzuje poznatky Richard Schwarz z plantáží ve Vranově na okraji Břas. Voda škodila raným švestkám, které už jsou ze stromů pryč. Po těch kvalitních se jen zaprášilo a zbývající část přece jen popraskala. Klasické odrůdy švestek dozrávají a tady časté spršky pozitivně ovlivňují velikost tohoto ovoce. Pokud jde o jablka, byla ta raná přece jen menší kvůli deficitu vody. Už za týden začnou česáči sklízet James Grieve.