Jde o jednoduché vodní plochy od 60 do 180 čtverečních metrů bez hrází a výpustí, které vznikají v místech, kde jsou pro ně ideální podmínky. Pragram, spojující správce Brdské vrchoviny, tedy Vojenské lesy a statky ČR (VLS) ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), je realizován čtyři roky.

„Je to jednoduchý způsob, jak vytvořit vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Tůň se pak postupem času vlivem stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina,“ popsal ředitel brdské divize VLS David Novotný. Tůňky poskytují útočiště celé řadě živočišných a rostlinných druhů, především obojživelníkům a hmyzu.

VLS se snaží ve spolupráci s ochránci přírody tůněmi maximálně prošpikovat brdské hvozdy už od roku 2018. Po padrťských pláních, Baštině, Pource a dalších lokalitách, objevilo se zde přes čtyřicet tůní, se vloni zaměřil podnik především na okolí vrchu Špičák a lokalitu kolem Jineckých hřebenů. Z šestnáctky nových rezervoárů v severovýchodní části středních Brd jich nejvíce vyrostlo obcemi Jince a Podluhy. Další lesníci VLS vyhloubili pod Jineckými hřebeny a přírodní rezervací Koníček, který je však součástí veřejnosti nepřístupného posádkového cvičiště.

„Na rozdíl od budování lesních nádrží či obnovy rybníků je hloubení tůní nenáročnou investicí. Náklady na šestnáct tůní v loňském roce nepřesáhly 90 tisíc korun. Určitě proto chceme v jejich budování nadále ve spolupráci s AOPK pokračovat i v dalších letech. Tvorba tůní je také součástí našeho plánu na přechod k přírodě blízkému lesnickému hospodaření v Brdech“ doplnil ředitel brdských lesníků.