„Od začátku roku do 15. března jsme měli 233 výjezdů rychlé zdravotnické pomoci. Z toho devadesát osm, tedy dvaačtyřicet procent, pro potřeby nemocnice,“ konstatoval Klír s tím, že příčinou je i to, že nemocnice nedisponuje vybavením pro nejmodernější vyšetřovací metody. Nemá například přístroj pro CT vyšetření. Před dvěma lety tu také kvůli budoucí potřebě investovat do obnovy vozového parku z rozhodnutí tehdejšího ředitele zrušili vlastní dopravní službu.

„Velké procento převozů by stačilo vyřídit normální sanitní službou se sanitářem,“ myslí si Klír. Také podle Ptáčkové by měly přístroji pro záchranu života vybavené vozy přednostně sloužit akutním případům. „Většinou jde ale o plánované neakutní transporty. Nemocnice také požaduje doprovod pacienta naším personálem, někdy i na čtyři hodiny. Posádka pak může chybět u akutního případu v terénu,“ varovala Ptáčková.

Podle náměstkyně pro léčebnou péči Perkové nemocnice využívá i běžnou sanitní službu. „Pokud byl indikovaný převoz rychlou záchrankou, vozila pacienty už dříve,“ řekla Perková, podle které by problém s doprovody pacientů ve fakultní nemocnici v Plzni vyřešil centrální příjem. Ten ale ve fakultní není.

„Záchranku nezneužíváme. Přibývá ale pří, pro které má větší váhu zápis od lékaře než zápis od sanitáře,“ dodala Perková s tím, že nemocnice se tak snaží jistit proti žalobám.