Zbyňka Mikudíka provází vášeň pro železnici od dětství. „Mám drážní školu, ale železničář nejsem. V práci opravuji auta. Osm let jsem jezdil s parní lokomotivou Šlechtična v klubu v Plzni. Když jsem tam skončil, začaly mi vláčky chybět a rozhodl jsem se postavit zahradní železnici. Stejné atrakce jsem viděl v Německu, Švýcarsku a také v Anglii,“ vypráví drážní nadšenec, který železnici buduje se svým otcem a synem čtvrtým rokem.

U fotbalového hřiště žlutě svítí budova s nápisem Břasy hl. n. s dobovou pokladnou, kterou lemuje zhruba 150 metrů kolejí o rozchodu 184 milimetrů. „Chceme vybudovat ještě velký okruh kolem hřiště dlouhý přes 450 metrů,“ prozrazuje Zbyněk Mikudík plány do budoucna. Zatím se děti vozí ve vagonku taženém dieselovou lokomotivou s elektrickou baterií, kterou sám vyrobil a chystá se postavit ještě zmenšenou verzi parní lokomotivy. „V první řadě ale musíme dokončit koleje u nádraží, zatím jsou tři, ale bude jich pět. A pracujeme i na výhybkách,“ dodává.

Stavba zahradní železnice zabere spoustu času a je také finančně náročná. Materiál z části hradí obec Břasy, pomohli i někteří živnostníci z okolí, ale například stavbu lokomotiv, které vznikají u Mikudíkových doma, platí rodina sama. „Trávíme tady spoustu času. Pomocníků moc nemáme, nikomu se nechce manuálně pracovat. Odměnou je nám radost dětí, které se tady vozí,“ dodává Zbyněk Mikudík.

Dětská železnice je zatím v provozu během různých akcí. Svezení mašinkou si děti naposledy užily v červenci v rámci jízdy historického vlaku z Plzně na Břassko. Po okruhu u hřiště je svezl strojvedoucí Mojmír Morávek, který řídí vlaky pět desítek let. Aktuálně ho mohou vídat cestující na severočeské Zubrnické lokálce. Na pozvání Zbyňka Mikudíka přijel ze severočeského Děčína. „Je to bezvadná akce, moc se mi to líbí. Zbyněk je nesmírně šikovný, že tohle všechno dokázal postavit,“ říká strojvedoucí.

Termíny jízd zahradní železnice zatím nejsou pravidelné. Aktuální informace najdou lidé na facebookovém profilu Parostrojní železnice Břasy.