Ještě spí a spí zámek šípkový, si už Zvíkovečtí se Schelingerem o tom svém nezpívají. Procitá.
Zámek v barokním stylu vyrostl na místě staré tvrze a roku 1794 byl o jedno patro zvýšený a klasicistně upravený. „Po roce 1948 prodělal éru dlouhé opuštěnosti, pak v něm krátce působil Jedličkův ústav a poté ústav sociální péče, aby po dalších šestnáct let až do nynějška spal,“ uvedl starosta Petr Uher. Před rokem a půl totiž památku koupil Pavel Fürst. Nejprve se pustil do vyspravení střechy. Místnosti byly propršené.
Letos se rekonstrukce opět posunula. Na fasádu zámku majitel získal dotaci. „Fasádu bylo třeba očistit, místy omýt, zpevnit a také se doplňovaly podkladní plochy pod štukovou výzdobu,“ informovala Jana Cinkeová mající památky regionu na starosti. Po přezkumné sondě na barevnost se památkáři s Fürstem dohodli, že poslední nátěr bude mít odstín tmavší růžové s bílou a šedavým soklem. V současnosti polovina fasády už novou barevností svítí. Začaly práce i na opravě nádvoří. „V zámku jsme také odstraněním dlouholetých konstrukcí otevřeli původní průchody.
Prvořadým úkolem bylo odvedením vody od objektu se zbavit vlhkosti a rekonstruovali jsme svody ze střechy,“ sdělil Fürst.
Jeho dcera Karolína prozradila, že ze zámku se stane svatební a kulturní centrum, má ale i další plány, jak s pamětihodností, tak přilehlým parkem. Ten, stejně jako prostranství před zámkem, čeká rozsáhlá rekonstrukce.
